Úvodní slovo

Ježíš řekl: "Jděte tedy a učiňte mými učedníky všechny národy, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen."

Ne každý křesťan je povolán k tomu, aby se vydal na zahraniční misii. Každý se na ní ale může nějakým způsobem podílet. Jsme tu proto, abychom Vám to umožnili.

Misijní prohlášení

Dnes nikoho nezabili

Naše modlitební misionářka v Jeruzalémě „Květa“ píše:

Když v Izraeli začala vlna útoků nožem, bylo to jiné, než pouliční bitvy, které probíhaly na Olivové hoře téměř denně před válkou v Gaze. To už jsme poznali, kdy nesmíme večer chodit ven a kterým místům se vyhnout. Ohlídat si, abychom se nedostali do prostoru mezi Araby a vojáky. Najednou to ale nešlo, nedalo se předvídat, kdy se vynoří útočící člověk. Každý každému koukal po rukou, zda nemá nůž nebo jinou zbraň. Bylo období, kdy jsme po přečtení zpráv málokdy mohli říci: ,,Dnes nikoho nezabili.“ Více

Setkání s Ahmedem

Krátké nové zprávy od našeho misionáře na Sicílii „Pavla“:

Milí přátelé,

zdravím vás v Kristu, ať s vámi je v tomto roce plnost Boží!

Dnes mám setkání s Ahmedem, členem Muslimského bratrstva z Egypta, které je spojováno s násilnými i teroristickými činy. Jsem vděčný za tuto příležitost a modlím se, abych mu mohl ukázat na jinou cestu. Prodělal šílenou plavbu lodí po dobu 13 dní. Jejich loď se 700 utečenci se roztříštila o vlečnou loď a všichni skončili v moři. 400 se utopilo. Měl ještě slzy v očích, když mi popisoval tu bezmoc pomoci ostatním lidem. Více

Proměna

Z Jeruzaléma píše naše modlitební misionářka „Květa“

Jeruzalém, to pro mě dřív bylo město ohňostrojů, čadících autobusů a přelidněných ulic plných odpadků. Olivová hora byla zvuky nesoucími se z města doplněna hlukem slavících Arabů, křiklavým napomínáním dětí, vytím a štěkáním psů, mečením koz a kokrháním kohoutů dnem i nocí, spolu s ohlušujícím řevem muezzinů z minaretů. Dobře se vyspat, už to byl pro mě zázrak. Více

Hospodin mě přísně káznil, ale nevydal mě smrti

Rodina Dohnalových

Rodina Dohnalových

Náš chorvatský misionář Jirka Dohnal bilancuje loňský rok:

Je to pro mě velká radost, že se na konci roku mohu ohlédnout a vidět tolik Božího jednání ve svém životě, ve své rodině, ve sboru a v Chorvatsku vůbec. Jednou z mých radostí je Goran, starší sboru, o kterém jsem přesvědčen, že by měl po mně převzít vedení sboru. V letošním roce se výrazně posunul ve své službě. Je zjevné, že je na něm pomazání jako na vedoucím. Když si vzpomenu, jak před léty začínal ve sboru kázat a jaké těžkosti a stavy úzkosti při tom prožíval, a když ho vidím teď, s jakým klidem se připravuje a pak káže skvělé slovo a taky skvělou formou a s takovou samozřejmou zjevnou a laskavou autoritou, srdce ve mně poskakuje radostí. Je pro mě nevýslovnou radostí sledovat ho jeho růst od znovuzrození po dnešek, kdy je z něj už dávno duchovně zralý a dospělý Boží člověk, který mě v mnohém přerostl a od kterého se můžu sám učit. Více

Novoroční přání od Klingerových

prani-2017