Ohlížím-li se za uplynulým rokem a hodnotím-li službu, do které mě Pán zavolal, musím říci, že zaznamenávám skutečný pokrok! Doslova každý týden jsem se nějakým způsobem posunul vpřed: ať už v praktických krocích, jako vybavení skladu, “zabírání” nového území, zkušenosti, kontakty,… tak i ve znalostech, které jsou nezbytné pro výkon tohoto povolání, jako jsou: porozumění cizích kultur, jazykové vzdělávání, práce na počítači, teorie misiologie, atd…
Nejenže jsem šel dopředu, ale učil jsem se chodit i přesněji, to znamená vědět, kde hledat důležité informace, s kým prohloubit vztahy a s kým naopak omezit či přerušit, které údaje uchovat a které odstranit jako balastní, dále jaké metody mi pomohou a jaké mě brzdí, a další a další “drobnosti”, které tvoří náplň mojí práce. Mohl jsem se tak naučit, jak vykupovat čas a lépe s ním hospodařit.
V souvislosti s tímto jsem si také musel specifikovat své zaměření, kterým národnostním či jazykovým skupinám se věnovat. Samozřejmě, že na srdci mi leží všechny tyto skupiny, a nejen mně, ale především Bohu, a nadále monitoruji tyto lidi, zajišťuji pro ně zdroj literatury a dalších materiálů, ale v budoucnu, až bude více spolupracovníků, rozprostřít tyto zodpovědnosti na ně. Těm pak i předám jak materiální vybavení, tak souhrn své práce o těchto lidech. Při rozmanitosti této směsice lidí opravdu není možné nadále chtít vše dělat sám, aniž by zároveň tato práce neztrácela na kvalitě.
Mohu také říci, že se různým způsobem zapojuje čím dál větší počet křesťanů, kteří buď pomáhají mně, anebo díky mojí pomoci mohli sami s něčím začít. Stoupá například počet těch, kteří mají ve svém okolí nějaké cizince, ale neměli pro ně dlouhá léta žádné vhodné materiály. Mohl jsem jim poskytnout buď tištěné věci, ale také odkazy na různé webové stránky, které se zabývají apologetikou křesťanské víry, ale též obsahující Bible ke stáhnutí na MP3, křesťanské radio či televizi v příslušném jazyce, Bibli ke čtení a další literaturu -odpadá tak riziko, že dotyčným zájemcům třeba příbuzní zabaví Bibli, či jim budou působit jiné problémy a tlačit na ně, pokud by u nich nalezli nějaké “nevhodné” čtení.
Dále mě Bůh potěšil, že jsem se závěrem roku z jednoho svého zdroje v zahraničí dozvěděl o pár lidech, kteří díky mé službě uvěřili v Krista. O to víc jsem byl potěšen, že o většině takových “případů” se to nemám jak dozvědět, s jistotou mohu za celý rok uvést pouze pět konkrétních lidí. To však samozřejmě pro mne nehraje roli, zaměřuji se na to, kázat evangelium tam, kde ještě nebylo kázáno, což připravuje půdu těm, kdo půjdou po mně…
Z takových posledních akcí, co jsem dělal, zmíním jednu, protože prosinec je vždy “silný” měsíc v tom, že se všude během předvánočního času často mluví o věcech, spojených s příchodem Spasitele, takže je velice snadné začít hovory na toto téma a příkladů bych mohl uvést celou řadu. Na žádost jedné příbuzné dvou dívek jsem se zúčastnil besedy s jejich spolužáky, dětmi imigrantů, ale i Čechů. Tam jsem mluvil o Ježíši a o svém osobním setkání s Ním. Všechny děti to slyšely poprvé v životě, moc je to zajímalo, pozorně to vyslechly a jedna dívka se druhý den přiznala, že šla domů a v soukromí poprosila Ježíše, aby vstoupil do jejího srdce, stal se jejím Spasitelem a pomohl jí žít dobrý život.
V závěru roku mne pozvala čínská církev na svoji oslavu Vánoc. Aby vyniklo, že Spasitel se narodil pro všechny národy, četla se biblická pasáž o zaslíbení Mesiáše v 10-ti různých jazycích, mým úkolem bylo přednést ji česky…
Závěrem děkuji všem, kdo se během minulého roku dílčím způsobem podíleli spolu se mnou na tomto díle a přeji Vám mnoho úspěchů ve vlastní práci a v osobním životě, plnost Božího Ducha a Jeho vedení!

“Ondřej”