O dojmy ze svého posledního výjezdu se sdílí náš misionář Pavel Faul.

Rád bych se s vámi podělil o své zážitky z našeho posledního výjezdu na Ukrajinu od 7. do 15. dubna tohoto roku. Spolu se mnou vyrazili na Ukrajinu i Martin Zvonař a Honza Rodák. Po příjezdu na Ukrajinu nás překvapil špatný stav silnic, a to zvláště ve Vinogradovském okresu. A to jsem, co se týče děr na silnici, na Ukrajině již na ledacos zvyklý. Tento stav má kromě dalších faktorů na svědomí letošní tuhá zima. Byla místa, kde jsme se „jamám” opravdu nemohli vyhnout a snažili se minout jenom ty největší, jejichž projetím by to pro naše auto nemuselo dobře skončit. Do Cholmovce jsme přijeli okolo 4.30 hodin ráno ve čtvrtek 8. dubna. Cesta z Domažlic do Cholmovce nám trvala necelých 17 hodin.
Paní Ira Zeldi prodělala v únoru těžký astmatický záchvat, špatný stav trval 24 hodin. V březnu absolvovala léčbu v solné jeskyni v Užgorodě. Tato léčba se má na podzim opakovat. Tato léčba samozřejmě stojí nemalé finanční prostředky. Mimo jiné má také Ira problémy s vysokým krevním tlakem. Doma v Cholmovci zůstávají nejmladší syn Samuel a nejstarší Táňa. Na celém domácím hospodářství je vidět, že tam chybí „mužská ruka”. Od smrti Michala Zeldi uběhne v listopadu již 8 let. Michal byl můj dobrý přítel a já jsem po jeho smrti pocítil zodpovědnost pomoci se postarat o jeho nezaopatřenou rodinu. Jak již jsem mnohokrát psal, podpora této rodiny je během na dlouhou trať, a já se stále znovu rozhoduji v tomto maratónu i nadále vytrvat. Mám velikou radost z toho, že díky penězům od dárců z České republiky nemusí tato rodina živořit. Je povzbudivé vidět, co všechno se dá za peníze z Česka na Ukrajině udělat.
V Cholmoveckém sboru jsme měli celkem tři shromáždění, z čehož dvě byla neformální a svým průběhem se podobala spíše domácím skupinám. Stále znovu zjišťuji, že jedna z věcí, kterou ukrajinští křesťané potřebují, je upřímnost a neskrývat se za jakousi pseudoduchovní křesťanskou masku. Tamní křesťané vám začnou opravdu naslouchat, až když začněte mluvit o svých pádech a slabostech. V úterý 13. dubna jsem měl tu čest pokřtít v cholmoveckém sboru dvě dívky ve věku 13 a 16 let. Tyto křty byly samozřejmě povzbuzením jak pro nás, tak i pro místní křesťany. Sbor žije v době, kdy prvotní nadšení vyprchalo a nových lidí také moc nepřichází. Navíc být v Cholmovci evangelikálním křesťanem s sebou stále nese mnoho protivenství a ústrků. Někteří však uprostřed těchto všech věcí prožívají prohloubení své víry a vztahu s Bohem Měli jsme možnost navštívit několik lidí ze sboru a s mnohými jsme se modlili. Zvláště ženy, které mají doma neobrácené manžele, to mají těžké. K tomu všemu ještě musíme připočítat těžkou fyzickou práci a špatně dostupnou lékařskou péči. Většina žen vypadá tak o deset let starší, než je jejich skutečný věk. Vždycky znovu obdivuji Larisu, která má pět dětí a za muže alkoholika. Spolu se svou matkou si sama postavila chlév pro krávy, a kromě péče o děti se stará o své domácí hospodářství. Při rozhovorech s ní je možné vidět, že její jedinou nadějí a pomocí je Bůh. Byl jsem moc rád, že i Larisu jsme mohli na finančně podpořit.
V romském sboru v Černotisově jsme měli dvě setkání. Jádrem tohoto sborečku je romská rodina Joniho a Sylviky, v jejichž domečku se koná shromáždění. Zůstali věrní Bohu i přes tragickou ztrátu svého tříletého syna před necelými dvěma roky. Sylvika v době našeho pobytu na Ukrajině porodila páté děcko. Jelikož porod vyjde na Ukrajině na docela dost peněz, rozhodli jsme se jim pomoci zaplatit tyto výdaje. Mnoho času jsme také strávili s černotisovským pastorem Koljou Repljukem a jeho rodinou. Uprostřed pracovního kolotoče měl tak příležitost se alespoň na chvilku zastavit. Kolja pracuje i nadále v automobilovém závodě, přivydělává si zednickými pracemi a ještě začal spravovat boty. Kvůli neustálému zdražování se musí Kolja dost otáčet, aby uživil svoji rodinu. Při tom všem samozřejmě i nadále slouží v romském táboře v Černotisovu.
V sobotu 10. dubna jsme navštívili shromáždění takzvaných Subotniků ve vesnici Hetině. Jedná se o křesťany, kteří světí sobotu a jejich způsob zbožnosti je podobný jako u církve Adventistů sedmého dne. K tomu všemu ale přijímají učení o naplnění či křtu v Duchu svatém, duchovních darech a dalších podobných věcech jako charismatické a letniční církve. Na tomto shromáždění jsem mohl také krátce kázat. Po shromáždění jsme byli pozváni na oběd a po té se až do pozdního večera modlili za nemocné a potřebné. Zpět do Cholmovce jsme dorazili okolo půlnoci.
Všude, kde jsme se pohybovali, nás lidé věřící i nevěřící prosili za modlitby za uzdravení. Na Ukrajině musíte za lékařskou péči platit v hotovosti. Bez úplatků se vás lékaři a zdravotní personál většinou vůbec nevšímají. Navíc je třeba zaplatit léky a zdravotní pomůcky. Proto je lékařská péče pro mnoho lidí těžko dostupná. Jako již tradičně jsme mohli na vlastní oči vidět, jak jsou lidé uzdravováni z nemocí páteře. Uzdravování z jiných nemocí se dá bez lékařského potvrzení těžko posoudit. Často za mnou po půl roce přichází několik lidí a vydává svědectví o svém uzdravení. Například jedna neplodná žena krátce po modlitbách otěhotněla. Na druhé straně zůstává po našich modlitbách spousta lidí neuzdravených, a to je pro mě vždy znovu těžké, zvláště v případech těch nejchudších. Někdy se setkávám u českých křesťanů s obdivem, jaké zázraky na Ukrajině zažíváme, a také s uznáním, že se na Ukrajinu nebojíme jezdit. Sám za sebe mohu říci, že jsem od přirozenosti člověk spíše bázlivý a někdy až ustrašený. Vždycky znovu prožívám různé strachy a slabosti. Přesto všechno se divím, že to všechno funguje a Bůh otevírá stále nové dveře. Na jedné straně vnímám strach a různé slabosti a na druhé straně se stalo Zakarpatsko mým druhým domovem a mezi tamními lidmi jsem nechal část svého srdce.
Ekonomická situace na Ukrajině je i nadále těžká. Dopady ekonomické krize u nás a na Ukrajině se nedají vůbec srovnávat. Odhaduji, že 90% obyvatel vesnic, které navštěvujeme, nemá oficiální či stálou práci. Jezdí na takzvané zárobotky do Kieva, Ruska či Evropské unie. V létě najdete v těchto vesnicích ženy, děti a může důchodce, většina mužů v produktivním věku je na zárobotkách. Mnozí lidé, kteří si vzali různé půjčky a hypotéky, je nemohou nyní splácet a jejich život se zhroutil. Například můj známý advokát z Užgorodu vydělal za měsíc březen v přepočtu asi 120 Kč. Říká: Práce by bylo hodně, ale lidé nemají z čeho platit. Můj další známý z Mukačeva nesplácí již od února 2009 hypotéku a letos v únoru se nervově zhroutil. Spolu se ženou a dvěma dětmi žijí v půjčeném bytě 1+kk a jsou rádi, když vydělají alespoň na jídlo. Tito křesťané nám říkali, že jejich víra se díky všem těmto problémům a nejistotě života prohloubila a že se cítí, jakoby uvěřili znovu. Lidé, kteří do ukrajinských sborů přicházeli kvůli lepšímu životu a výhodám, většinou odešli zpátky do „světa”. Zůstávají ti, kteří si Boha opravdu zamilovali.
V době, kdy píši tuto zprávu, schválil ukrajinský parlament smlouvu s Ruskou Federací o prodloužení pobytu ruské černomořské flotily v ukrajinském Sevastopolu do roku 2042. To vyvolalo ostré reakce v ukrajinském parlamentu, kde létala vajíčka, bouchaly dýmovnice a někteří poslanci se dokonce poprali. Nová ukrajinská vláda se společně s novým prezidentem zjevně přiklánějí na stranu Ruska. Jako již několikrát za posledních několik let hrozí občanské nepokoje a dle některých komentátorů dokonce rozdělení Ukrajiny a občanská válka. Prosím modlete se za Ukrajinu a také za naší práci v Cholmovci a okolí, abychom v ní mohli i nadále pokračovat, ať již bude politická situace jakákoliv.
Nakonec tohoto dopisu bych chtěl poděkovat vám všem, kteří jste se za nás v době výjezdu modlili, a nebo finančně podpořili služebníky a potřebné v Cholmovci a okolí. Do Cholmovce, Černotisova a Sasova, dá-li Bůh, znovu pojedeme na rozhraní září a října tohoto roku. Kdybyste případně chtěli podpořit rodinu po zemřelém pastorovi Michalu Zeldi, či další potřebné v Cholmovci a okolí, můžete poslat svůj finanční příspěvek NF KMS.

Pavel Faul

P.S.: Od Mezinárodního svazu Gedeonů na Ukrajině jsem dostal několik výtisků Nového zákona + Žalmů v ruštině. Kdyby někdo nějaké potřeboval k evangelizaci rusky mluvících lidí, tak jsou k dispozici u mě.