Začali jsme se pravidelně v neděli scházet s mládeží. Střídáme různé aktivity, aby nebyla nuda. V podstatě každé setkání se spolu modlíme a minule jsme i studovali Písmo. I když nemám hojné zkušenosti s vedením mládeže, klukům se to líbí a vždycky to nějak vyjádří. Sami se rozhodli, že budou na setkání zvát svoje kamarády. Tak se stalo, že jednou na stolní tenis přišli další dva. Bohužel však „pláchli” těsně předtím, než jsme nás všechny mohl pozvat na občerstvení po hře a na povídání a modlitbu. Nevadí. Jsem velmi povzbuzený z toho, že mládežníci ze sboru zvou své kamarády. Je to asi ten nejlepší způsob, jak někoho přivést. Kamarádi mohou pozvat kamarády a tak do nekonečna…
Začal jsem chodit po Rovinji a zvát lidi na Coffee house. Nebylo pro mě vůbec lehké to začít dělat, ale věděl jsem, že pokud chci, aby tahle služba „žila”, tak budu muset vyjít. Chodit po ulici a zvát lidi není vůbec moje parketa a nikdy jsem v tom nebyl úspěšný. Jenže na Coffee house jsem sám a tak jsem si připravil letáky a šel. Pán požehnal a na Coffee house začal chodit nový člověk. Je to muslim, byl ve válce, zraněn do hlavy a od roku 1994 beze antidepresiva. Posedává s alkoholiky na místech, kde se scházejí, a pije. Když poprvé přišel, bylo to fantastické. Přišel ještě s kamarádem, který je také válečný veterán, alkoholik a gambler. Oba byli evidentně zasaženi a chtějí přijít zase. Rozdávání pozvánek už jsem dělal třikrát za sebou a chlapi, co posedávají na pár místech v Rovinji a opíjejí se, si na mě začínají pomalu zvykat. Začínají mi pomalu vyprávět své příběhy… to je skvělé!
Co se týče služby ACET, podařilo se mi dokončit uzávěrku za rok 2009. Navštívil jsem opět ve vězení HIV+ klienta. Během rozhovoru došlo k uvolnění a na konci rozhovoru jsem viděl, že se jeho důvěra obnovila. Bohužel však, rozhodl se, že po výkonu trestu nepůjde hned do odvykacího střediska. Chce zkusit žít normální život v Rovinji a když to nepůjde, tak odejde na odvykání. Setkal jsem se i s druhým HIV+, kterému pomáhám. Tím, že vysadil na nějakou dobu léky, jeho opravdu pracně obnovená a stabilizovaná imunita se silně zhoršila. Chodí v Pule do sboru a připravuje se na křest. To je skvělé!
Několikrát jsem byl na návštěvě u jednoho nevěřícího člověka, který zůstal po neúspěšném pokusu o sebevraždu (skok z okna) připoutaný na vozíku. Byl velmi otevřený a během rozhovoru nebylo jiné možnosti než ho vést ke Kristu. Vydal na modlitbě svůj život Bohu a vyjádřil biblickou víru.
Vstoupil jsem opět do služby vedení domácí skupinky. Pomalu se v tom zabydlujeme (v pozitivním slova smyslu). Pán s námi jedná. Studujeme téma, které mluví o tom, co to znamená, když je napsáno, že Ježíš je nám moudrostí, spravedlností, vykoupením, posvěcením. O téma je zájem a vyvolává plodnou diskuzi.

Jirka, Radka, Vítek, Štěpánka a Klárka Pitzmosovi