…a je to zásluhou iniciativy našeho misionáře “Ondřeje”.

V minulých článcích jsem se zmínil o tom, že přináším do různých církví slovo o misii, které mi dal Pán, aby se tak doplnilo to, co často chybí (o tomto tématu se skutečně moc nekáže)… vedle tohoto slova dělám zároveň prezentace o své službě, kde závěrem věřícím z místních sborů nabízím, že se mohou připojit k tomuto dílu ve svém městě a okolí.
Mohu říci, že téměř v každém sboru se našel někdo, s kým zde dále rozvíjím spolupráci a zasahujeme cizince společně. Tyto adepty dále vyučuji tomu, co jsem sám “nachytal” za dobu, kterou sloužím… Bůh přidal k mé práci pedagogický prvek, a to jak v oblasti praxe, tak i teorie.
K těmto lidem přibývají pomalu další, takže vznikají celé týmy! Každý z týmu zároveň přináší něco svého, co obdržel darem od Boha, nebo co se naučil během života a své cesty s Ním. To nám dohromady pomáhá v tom, že se rozšiřuje náš záběr a služba tak roste nejen navenek, ale i do hloubky. Začínají se mezi námi objevovat už i odborníci z různých oborů, další členové týmu tyto obory studují. Mám tak víru, že v budoucnu budeme schopni fungovat na vyšší úrovni a pronikneme do dalších sfér (oblastí společnosti). Obzvláště jsem byl potěšen dvěma bratry, kteří jsou žáci základní školy a využili svého volna během prázdnin, aby se mohli připojit k této službě. Do práce se vrhli s opravdovou vervou, chtějí se učit některý z jazyků a přibrat další své vrstevníky z mládeže v církvi.
Bylo pro ně velkým důkazem Boží pomoci a účasti v této práci, když jsme v jednom vietnamském bistru narazili na dva mladíky, budhisty. Během rozhovoru vyšel z kuchyně starší kuchař, a když viděl, co se děje, řekl, že je také křesťan a svědčil svým kolegům, neměl pro ně však žádný text z Bible. Od nás tito dostali celý Nový Zákon+film “Ježíš”. Za to nám vrátil peníze, které jsme zde utratili za jídlo a ještě přidal na cestu talířek hranolek, když si všiml, že je mají kluci rádi. Číšníci souhlasili, že si darované materiály přečtou. V dalším podniku byla podobná situace, tentokrát dcera majitelů restaurace byla věřící v Krista, ale rodiče to od ní moc nebrali. Najednou jsme se objevili my a říkali jsme jim totéž, že je dobré věřit v Ježíše. Zejména otec byl tím velmi zaskočen a přijal výtisk evangelia+film. Největší radost z toho měla asi ta dotyčná dívka! Na všechna místa jsme byli opět vřele pozváni.

“Ondřej”