Dobrodružství nabírá na obrátkách

Naše misionářka v Izraeli Alena Krausová sdílí své zážitky z poslední doby:

Milí přátelé a přímluvci, zdravím vás všechny z Jeruzaléma. Po dvouleté přestávce spolupráce s domem modliteb v Jeruzalémě z mého domova, pouze s krátkodobými tříměsíčními pobyty v Jeruzalémě, jsem znovu v Izraeli na dlouhodobém dobrovolnickém pobytu. Díky Bohu se změnila vízová situace a taky zřejmě pomohla moje dvouletá přestávka mimo Izrael, takže mám znovu dlouhodobá víza. V naší organizace jsme se postili a modlili střídavě dva roky za tuto změnu podmínek ohledně víz.

1. Návrat do Izraele s českou skupinou přímluvců

Přiletěla jsem do Izraele spolu se skupinou celkem 25 českých přímluvců pod vedením pastora a vedoucího KS Petra Káchy v polovině května 2012. Absolvovali jsme 10ti denní modlitební a poznávací program skupiny. Znovu jsem byla svědkem, jak Bůh vylévá svého Ducha na ty, kteří se rozhodli přinést určitou oběť a přijít do Izraele kvůli jeho Bohu a jeho lidu osobně. Doposud skoro každý přímluvce z různých skupin a různých koutů světa mi řekl, že po návštěvě Izraele získal zcela jiný duchovní vhled, postoj a vztah k Izraeli. Jeden pastor ohledně toho dělal pokání ve svém sboru, který ho sem vyslal. Před odjezdem prohlásil veřejně ve shromáždění, že ví, že to není o fyzické zemi Izrael, že to je věc modliteb a modlit se můžeme vždy a všude. Po tom, co prožil během pobytu v Izraeli, ve svém sboru vyznával, že to, co řekl předtím, není pravda. Prožil, jak moc je to důležité být přímo v Izraeli, a že to kromě jiného je o té zemi. Bůh se oženil s lidem Izraele i s jeho zemí. Co to hlouběji znamená potřebujeme ještě objevit. Proto věřím, že je důležité přijet do Izraele, dotknout se osobně jeho reality, zakusit zdejší duchovní atmosféru, dotknout se lidí, získat živé vnitřní spojení a nechat se obtížit břemenem Božího srdce pro Izrael.

2. Zodpovědnosti v nové fázi služby.

Po návratu jsem dostala na zodpovědnost organizaci veškeré práce v domě a v kuchyni. Kromě toho jsem pokračovala v dosavadní práci koordinátorky části Evropy, kterou jsem po dobu předchozích dvou let dělala z domova – viz Evropská konvokace 2011 v Praze. Protože v prvních dvou oblastech – dům a kuchyně – dlouhodobě chyběli koordinátoři, mnoho věcí bylo nutné znovuobnovit a vybudovat, což si vyžádalo značnou energii a čas. Radostí a potěšením pro mě bylo, že se znovu starám o kytky na balkóně a v domě, které jsou většinou zimou značně poničené. Během několika týdnů balkóny zase rozkvetly a poskytovaly nám příjemné místo k obědu, krátkému odpočinku či modlitbě.
Spolu se mnou přiletěla do domu modliteb v Jeruzalémě  další česká dobrovolnice Iva, která se k nám přidala na tři měsíce. Byla významnou praktickou pomocí pro komunitu právě v období, kdy bylo potřeba po mém návratu vybudovat znovu určitý řád a uvést některé oblasti související s chodem komunity do pořádku. Bez její pomoci by mě čekal v prvním období nával práce, kterou bych zcela jistě sama nezvládla.

3. Mladí z IHOP Praha a ovoce jejich pobytu.

Sotva jsme daly s Ivou do pořádku, co se dalo, připravila a zorganizovala jsem program pro další skupinu křesťanů z ČR, 15 mladých křesťanů z domu modliteb v Praze, kteří přiletěli v červenci. To už mi přibyla mezitím další zodpovědnost – koordinátor hostů. Prožili jsme spolu znovu krásně nabitý týden. Navštívili muzeum holocaustu, Galileu s výletem na lodi, Ein Gedi i s Mrtvým mořem, ale hlavně objevovali Jeruzalém a požehnání modlitebně uctívacích stráží v našem Jeruzalémském domě modliteb. Byli pro nás velkým požehnáním i svojí fyzickou pomocí a na závěr absolvovali také přednášku křesťanského novináře Stana Goodenougha ohledně současné politické situace v Izraeli na podkladě Písma a historických souvislostí. Někteří z nich se po tomto maratónu rozhodli, že chtějí přijet také na podzimní konvokaci v září.

4. Evropská konvokace – svolání mladé generace v Praze, s darem knihy k modlitbám za Střední východ

To už ale přijeli jako jádro týmu, který mezitím dostal na zodpovědnost zorganizovat na jaře roku 2013 v Praze ve spolupráci s JHOPAN Evropskou konvokaci pro mladou generaci. Tato konvokace- svolání mladých – má navázat na předchozí Evropskou konvokaci, kterou jsme pořádali v Praze v roce 2011, tentokrát se zaměřením na mladou generaci a její přípravu pro poslední dobu, ve které žijeme. Kromě jiného jde také o to, aby měla biblický postoj k Izraeli, porozuměla jeho postavení v Božím plánu spásy pro poslední dobu a dokázala za Izraelem duchovně stát a podporovat ho.
Téma konvokace je: Bez kompromisu. Podrobnosti najdete na www.konvokace.cz
Kapacita objednaného sálu o mnoho převyšuje počet registrovaných účastníků, takže se můžete bez obav přijít zaregistrovat i v den konání, pokud jste schopni si zajistit nocleh. Datum konvokace je 7.-10.3. 2013

5. Naše půsty a naše hostiny.

Náš život v domě modliteb v Jeruzalémě se obojím opravdu vyznačuje. Když spočítám svůj osobní dlouhodobý půst na začátku služby za účelem duchovní obnovy, pak další dva dlouhodobé – jeden za situaci v Izraeli a další za konvokaci, a jeden kratší v průběhu války, všechny další vyhlášené vedením organizace domu modliteb, „propostila“ jsem se Danielovým půstem téměř (bez deseti dnů) pět měsíců ze sedmi měsíců celkového pobytu do další dovolené. Ani se mi tomu nechce samotné věřit, ale to je nejvlastnější podstata naší služby na tomto místě – půst, modlitby a uctívání.
V kontrastu k tomu jsme zorganizovali řadu pátečních hostin, za které jsem měla organizačně hlavní zodpovědnost, když jsme měli šabatová setkání na zahradě pronajatého domku Toma Hesse na svahu Olivové hory s výhledem na hradby Starého města. Ať už to byly naše české skupiny, z nichž mladí se setkali s lidmi z dalších modlitebních domů v Jeruzalémě, setkání židovských a arabských mladých křesťanů, setkání služebníků z mesiánských a arabských sborů. Počty těch, kteří spolu s námi na naší zahradě slavili šabaty, se běžně pohybovaly mezi 50ti až 100 lidmi, některé akce měly až 200 lidí. V neposlední řadě k nám totiž přibyla historicky největší skupina dobrovolníků z celého světa (asi kolem 100), která přijela pomoci s  celosvětovou konvokací k 25. jubileu trvání této modlitební služby. Mimochodem také organizace zabezpečení jejich stravování včetně celé komunity nejen o šabatech, ale po celé tři týdny jejich pobytu u nás, bylo mojí odpovědností.
Mnohá setkání s dalšími hosty z dalekých zemí jako je Čína, Korea, Hong Kong, Taiwan, s nimiž jsme společně slavily šabat a uctívali Boha Izraele v jejich odlišném kulturním vyjádření však patří mimo jiné k nejhezčím a nejsilnějším zážitkům, které mi moje služba v Jeruzalémě přináší.

6. 25.výročí JHOPANu – Konvokace – svolání do Jeruzaléma

Během minulých let jsem pravidelně strávila konvokaci v sále ve službě u sluchátek a mohla tak zakoušet duchovní atmosféru celého programu. Letos jsem už z různých předchozích velkých akcí a s nimi spojených odpovědností byla docela unavená. Přála jsem si z obavy, že další stovky lidí, denně procházejících skrze mne u sluchátek, už asi psychicky nezvládnu, změnit působiště. I za cenu toho, že tak jako mnozí jiní dobrovolníci, nebudu vůbec mít možnost účasti na programu. To se mi splnilo, proto o atmosféře a programu letošní konvokace opravdu moc nevím. Mnohé mi ale vynahradil poslední slavnostní závěrečný večer, který se konal v závěru třídenní modlitební výpravy ve starobylém římském amfiteátru v Cesareji. Sem se sjeli přímluvci po třídenní modlitební výpravě po Izraeli, kterou pořádáme každoročně na závěr konvokace. Na naše pozvání se večera zúčastnilo také 500 Izraelců, kteří přežili holocaust. Zabrali celý spodní prostor amfiteátru, zatímco všichni ostatní křesťané zcela obsadili prostor na kamenných schodech respektive římských lavicích v polokruhu směrem nahoru. V první části programu věnovanému těmto našim hostům apoštolští vedoucí a pastoři prosili zástupně za své kontinenty a národy za odpuštění všeho, čeho se v minulosti dopustili nebo i dnes dopouštějí proti Židům a Izraeli. Pak děti z dvanácti národů s náručemi plnými květin obdarovaly každého hosta jednou bílou růží. Během dynamických chval celý amfiteátr povstal a zpíval nebo by se dalo říci přímo hřměl jako jeden muž písně s názvy jako Není jiný Bůh než Jehova a Jak velký je náš Bůh. Přitom jsem si všimla, že to vypadá, jako bychom v sevřeném polokruhu symbolicky dole sedící hosty objímali a zároveň jim tvořili osobní ochranný štít. Byl to tak silný vjem, že mám za to, že mi tím Pán chtěl dát prožít, k čemu dnes volá křesťany celého světa ve vztahu k Izraeli. Boží přítomnost byla tak silná, že naši hosté, přestože se zvedli k odchodu v závěru části programu, který byl věnován jim, jaksi nemohli kvůli našim chvalám odejít. Stáli a mávali nám nahoru svými růžemi a mně připadalo, jako bychom byli v této chvíli použiti k tomu, abychom pomohli vzkřísit jejich víru v jejich Boha. Toto byla moje odměna a nejsilnější prožitek.
Mimo jiné jsme během tohoto závěrečného večera také zapálily velké množství pochodní, za každý zúčastněný národ jednu. Oheň jsme symbolicky přijali od izraelského pastora. Smyslem tohoto aktu bylo přinést pochodně do svých národů jako symboly vynesení Božího evangelia na základě Velkého poslání. Příští rok se mají pochodně vrátit zpět do Jeruzaléma, jako symbol navrácení evangelia na konci časů tam, odkud vyšlo – z Izraele, ze Židů. To je také úkolem nás křesťanů pro tuto poslední dobu, abychom vrátili evangelium Židům.

7. Škola strážců a prorocká škola hry na harfu.

Každoročně se prakticky hned po konvokaci u nás v Jeruzalémském domě modliteb pro všechny národy uskuteční třítýdenní škola strážců a hned po ní navazuje v listopadu po celý měsíc prorocká škola hry na harfu. Jen jsme během dvou dní po konvokaci vyprovodili naše krátkodobé dobrovolníky a připravili pokoje, začali se sjíždět noví hosté. Na mě připadla znovu organizace ubytování a dohled nad fungováním kuchyně pro tyto dvě dlouhodobé akce. V té době nám vypověděla službu naše kuchařka, ale Pán je věrný a právě přivedl nový manželský pár služebníků z Filipín, kteří se horlivě ujali vaření a péče o kuchyň. Školy strážců se zúčastnilo asi 40 přímluvců převážně z asijských zemí, takže celkový počet strávníků domu se blížil spolu s naší komunitou opět ke stovce.

8. Přerozdělení práce, válka, dovolená a nemoci

V této době už jsem dlouhodobě zakoušela značné přetížení, měla jsem odjet na měsíční plánovanou dovolenou po půl roce domů. Do toho přišla lokální válka v Gaze s pokusy o ostřelování Jeruzaléma a Tel Avivu, takže z provozních důvodů bylo třeba můj odjezd odložit.
Bylo zajímavé se sdílet s dobrovolníky o tom, jak toto období prožívají. Nikdo neprojevil strach o sebe, nikdo ani nenaznačil, že by se chtěl vrátit domů. Dokonce i ti, co byli na dovolené na druhém konci světa a o válce věděli jistě ze práv, se vrátili do služby.
Celá situace ale dobře posloužila k tomu, že jsem mohla projednat s vedoucím pastorem nezbytně nutné předání mých odpovědností za dům a kuchyň novým lidem a vyučit je jejich novým povinnostem. Bylo to, jako by mi spadly dva metráky ze zad. Nadále mi zůstává manažerská odpovědnost za tyto dvě oblasti, ale noví lidé se osvědčili a přebrali hlavní tíhu tohoto břemene. Já se soustředím na práci s hosty a koordinační práci v části Evropy., související s přípravou konvokace v Praze i v Jeruzalémě.
Na dovolenou jsem sice v polovině prosince odjela, ale už začátkem nového roku se začalo díky epidemii chřipky v ČR mé zdraví zhoršovat. Při návštěvě zubaře jsem dostala antibiotika, který měla přikrýt kromě prevence zubního zánětu také zánět horních dýchacích cest, ale ukázalo se, že léky nebyly dostatečně silné. Chřipka se silným zánětem průdušek mě neminula a trochu mě vyděsilo, že jsem nemohla dost dobře dýchat. Moje plicní lékařka mi „povzbudivě“ řekla, že na to lidi dnes běžně umírají a také ji osobně to prý málem nedávno dostalo. Léčení a rekonvalescence si vyžádala nakonec prodloužení pobytu doma o tři týdny. V Jeruzalémě při mém návratu už začalo pozvolna jaro, zatímco ještě v této době je u nás doma obnovená zima.

9. Nové období – sedmý rok služby, modlitební výprava do USA

Je to pro mě samotnou neuvěřitelné, jak to Bůh dokázal, ale stále ještě zázračně žiju v Jeruzalémě jako jeho vyslanec. Letos mi bylo v lednu 60let, (narozeninový den jsem prokašlala v posteli) je to také můj sedmý rok dobrovolnické služby pro Izrael, během něhož se v rodinách mojí dcery a syna narodilo celkem 5 vnoučat, poslední právě během mého pobytu doma. Můj život se stal poté, co moje dvě děti vyletěly z hnízda, úžasným dobrodružstvím, jakoby začal znovu v úplně jiných dimenzích a zdá se, že tohle dobrodružství dokonce nabírá ještě vyšší obrátky. Minulý rok ještě před návratem do Jeruzaléma a započetím nového období jsem prožila povolání k účasti na modlitebně prorocké výpravě do USA. Tom Hess, pastor domu modliteb v Jeruzalémě, píše ve svých knihách, že se sám účastnil v minulosti opakovaně po léta takovýchto modlitebních výprav do bývalého Sovětského svazu s mnoha „jerišskými“ pochody kolem Kremlu. Jejich cílem bylo, aby modlitbami a prorockými proklamacemi nastal pád železné opony a byla otevřena cesta pro svobodný odchod Židů ze zemí bývalého ruského impéria do zaslíbené země. Což po čase skutečně nastalo. Tom Hess vydává svědectví o tom, jak se po takových výpravách vždy něco zásadně pohnulo v politickém světě a dveře pro emigraci Židů se začaly otevírat.
Cílem modlitebně – prorocké výpravy do osmi měst USA (Los Angeles, San Francisko, Chicago, Miami, Washington D.C., Philadelphia, Boston, New York) s nejhustším židovským osídlením je, aby Bůh uvolnil kořeny amerických Židů a vrátil je do jejich zaslíbené země, podle svého zaslíbení, že je všechny shromáždí a navrátí v posledních dnech. Jde o to, aby rozpoznali časy a doby a dokázali odejít včas, ještě předtím, než na národy dopadnou v plnosti Boží soudy, které už začaly silnými ekonomickými a přírodními otřesy. K výpravě se přihlásilo 25 lidí z celého světa, z toho jsou dvě Evropanky. Všichni přiletí do Jeruzaléma do našeho domu modliteb a odtud budeme společně pokračovat do USA. Výprava pak bude zakončena znovu v Izraeli sederovým večerem a modlitební cestou k oltářům Abrahama, Izáka a Jákoba v období Pesachu, abychom tak připomínali Bohu Izraele jeho smlouvy s jeho lidem. Tyto oltáře (Hebron, Sichem, Bethel a Jeruzalém) jsou všechny v současné době na území pod islámskou správou. Cílem islamistů je likvidovat duchovní sloupy domu Izraele vniklé na místech setkání Boha s patriarchy a otci víry, a poté likvidovat samotný Izrael.
Zajímavé je, že jedna sestra v ČR, přímluvkyně za Izrael, dostala koncem minulého roku slovo doprovázené vizí, že rok 2013 bude rokem největšího exodu Židů do Izraele ve světě. Toto slovo bylo rozsouzeno a přijato jako slovo pro rok 2013 pro církev, která má být při tomto velkém exodu také nápomocná a připravená. Věříme, že načasování modlitební výpravy s cílem modliteb za liyju židů právě začátkem tohoto roku od 11. do 24. 3. je Božím rozhodnutím v souladu s událostmi, které mají dle uvedeného slova nastat. Výprava se měla původně uskutečnit minulý rok, ale pro těžkou nemoc vedoucího a technické problémy s vízy byla přeložena na letošní březen. Během modliteb za jasné rozpoznání mého povolání do této výpravy mě Pán upozornil, že se bude konat až další rok, takže jsem to věděla ještě předtím, než byla výprava odložena.

10. Potřeba osobních přímluvců

Vzhledem k tomu, že jsem dostala mimořádné povolení k účasti na Evropské konvokaci v Praze, abych pomohla mladému koordinačnímu týmu z pražského domu modliteb, a výprava do USA připadá na další den ihned po této konvokaci, čeká mě náročná doba s cestováním a přelety. Po těžké nemoci letos o dovolené jsem prožila a také dostala vzápětí slovo od staršího svého sboru, že se potřebuji modlit za tým osobních přímluvců, kteří by z Božího povolání přikrývali moji službu pro Izrael ve všech jejích aspektech. Pokud byste někdo prožil, že vám Pán takové povolání závazně dává, prosím přihlaste se mi. Posílala bych vám krátké zprávy s modlitebními aktuálními podněty za svoji službu v kratších intervalech.

Modlitební témata na příští období:
1) Evropská konvokace pro mladou generaci – zmocnění ke službě v jakékoliv oblasti
3) za ochranu, přikrytí a zmocnění ke službě při modlitební výpravě do USA
2) povolání více osobních přímluvců pro přikrytí mojí služby
3) přímluvy za nové české dobrovolníky a jejich úplné přikrytí
4) potřeba věřícího, znovuzrozeného, anglicky mluvícího řemeslníka typu práce všeho druhu pro náš dům
5) finanční přikrytí knihy Abrahamovi synové, vydané ke konvokaci v Praze 2013, aby mohla být darována mladé generaci

Alena Krausova – Jerusalem House of Prayer for All Nations