Naplněné dva roky

Z Jeruzaléma píše naše misionářka Alena Krausová:

Milí přátelé a přímluvci, zdravím a žehnám z Jeruzaléma. Za více než dva roky od mého posledního dopisu se toho mnoho událo. Pokusím se o shrnutí toho, co se týká mého podílu práce v rámci služby v Jeruzalémském domě modliteb. Děkuji vám za veškerou modlitební, finanční a psychickou podporu. Berte to z mé strany jako vydání počtu z toho, co jsem přijala od Pána skrze mnohé z vás – jak a kam jsem to vložila.

Dvě Evropské konvokace ve spolupráci s IHOP Praha– modlitební svolání v Praze 2013 a 2014.

Konvokace nebo modlitební svolání už vešlo do povědomí části církve, o čemž svědčila vždy dvojnásobně vysoká účast oproti předchozí. Konvokaci 2013 pod duchovní záštitou a ve spolupráci s JHOPFAN organizoval pražský dům modliteb-IHOPP. Vedoucí JHOPFANu Tom Hess a Kate Hess byli hlavními řečníky. Já jsem se zúčastnila jako duchovní podpora týmu, který takovou akci pomáhal organizovat poprvé. Konvokace 2013 se konala v sále pražského Radiopaláce a během tří a půl dne jí prošlo přes osm set lidí, z toho z Evropy se zúčastnily skupiny nebo jednotlivci z přibližně 20ti zemí a asi z dalších 6ti zemí mimo Evropu. Nejvíce bylo pochopitelně Čechů a Slováků. Na jejím organizačním zabezpečení se podílelo více subjektů, technicky zajišťovala KMS, vydatně pomohli Slováci a skupina YWAM z Německa.

Na konvokaci určené pro mladou generaci bylo tentokrát pomazání více zaměřené na duchovní boj. Věřím, že právě mladá generace posledních dnů potřebuje zakusit a přijmout tento druh vystrojení a zkušenosti, a to také bylo jedním z hlavních cílů. Osobně jsem to prožila jako silný proud Boží moci a ohně, který celým setkáním procházel.

Byla jsem zapojená především v modlitbách a duchovním boji, organizovala jsem setkání vedoucích ze zúčastněných zemí a distribuci modlitebních materiálů poslaných z Jeruzaléma.

Mým a současně vaším podílem, tedy těch z vás, kteří moji službu jakkoliv podporují finančně, bylo, že jsem dostala od Pána souhlas k odvážnému kroku víry, abych osobně zakoupila a nechala rozdat více než 400výtisků knihy Abrahamovi synové, která byla k příležitosti konvokace pro mladé přeložená do češtiny a vydaná nakladatelstvím KMS. Jde o soubor svědectví mladých Židů a Arabů o tom, jak Bůh proměnil jejich srdce ve vztahu k znepřátelenému národu, skrze víru dal smíření a lásku. Některým z nich dal i službu smíření mezi těmito národy na základě Iz 19, 23-25, která je jednou z klíčových součástí vize JHOPFANu, kde kniha vyšla v originále. Cílem tohoto kroku bylo, aby dar účastníkům posloužil jako inspirace a povzbuzení k modlitbám za smíření mezi Araby a Židy. Chtěli jsme tak mladou generaci napojit modlitebně více na Izrael a současně dát možnost zapojit se prakticky do Božího díla na Středním východě.

Další Evropská konvokace JHOPFANu se uskutečnila v květnu 2014 znovu v Praze pod vedením pastora Petra Káchy jako zástupce JHOPFANu, opět v technické spolupráci s KMS, duchovně pomáhal vést IHOP Praha a další subjekty z Evropy. Věřím, že to je zvláštní výsada pro nás, českou církev, že pro toto svolání byla již potřetí vybraná Praha. Kdysi před mnoha lety jsme dostali slovo, že Praha se stane prahem Boží slávy. Kéž Boží sláva zaplaví nejen Prahu, ale celou českou zemi, probudí náš národ a přeteče do Evropy. Kromě řečníků z Izraele přiletěla Heidi Baker z Afriky, známá misionářka s apoštolským pomazáním k uzdravování a zázrakům, která má rozsáhlou službu péče o sirotky a zakládání sborů v Mozambiku. Největší hudební sál Lucerny v centru Prahy byl během její služby zaplněn do posledního místa. Celkově prošlo konvokací během 4 dnů kolem 1 600 účastníků z přibližně 40 zemí Evropy i z jiných kontinnetů. Po celou dobu probíhaly současně s oběma konvokacemi v oddělených sálech 24 hodinové nepřetržité stráže uctívání a modliteb, které působily jako mocná duchovní podpora a velkou měrou přispěly k duchovně nabité atmosféře. Tématem té poslední bylo přijetí srdce Davida.

Pastor Jacqueline z Londýna nás se svojí hudební skupinou od prvních minut uvedla do duchovního boje a Heidi pak pokračovala ve vedení do intimity s Králem s důrazem na hluboký osobní vztah. Jednou z klíčových částí programu bylo zorganizování setkání pozvaných pastorů a účastníků z Ruska a Ukrajiny, kteří se za sebe navzájem modlili. Poslala jsem před časem výstup z konvokace 2014 a její celkové shrnutí pastorem Petrem Káchou, prorocká slova a fotografie z ní si můžete najít na stránkách www.konvokace.cz. Na dokončení pokrytí nákladů na tuto konvokaci můžete ještě dnes přispět darem, pokud jste jí byli osobně požehnaní. Za svůj dar můžete obdržet knihu Kate Hess Král srdcí v českém překladu, kterou účastníci konvokace dostali jako dar. Je naplněná Božím slovem, nádherně ilustrovaná prorockými ilustracemi na téma lidského srdce a jeho proměn. Konvokace byla nejen duchovně pomazaná a navštívená lidmi i Duchem svatým nad veškerá očekávání, ale i její technické náklady se ukázaly nakonec v neočekávané výši.

Pro mě každá konvokace znamenala vždycky velké dobrodružství víry a dlouhodobé vypětí duchovní i pracovní na maximum. Ale věřím, že to bylo v Božím srdci, že jsme naplnili jím danou vizi a On udělal kus své práce ve své církvi a v lidských srdcích. Mnoho lidí mi přišlo na konci poděkovat, že jsme se odvážili něco tak velkého a náročného uspořádat s tím, že byli nesmírně požehnaní. Ať se rozmnoží v české a evropské církvi lidé podle Božího srdce se srdcem Davidovým, milujícím Boha, uctívajícím a pohotovým k pokání.

Vize půstu a modliteb za Evropu.

Výstupem z konvokace 2013 byla vize půstu a modliteb za Evropu – duchovní mapy Evropy – rozdělení jednotlivých dnů v měsíci ke každoměsíčním  modlitbám a půstu za jednotlivé národy nebo skupiny národů k těmto dnům přidělené. Současně jsme tam už rozdali připravené mapy a materiály k praktickému uskutečnění. Jedním z cílů konvokace bylo zmobilizovat Evropu k modlitbám. V současné době máme potvrzenou spolupráci s vedoucími sborů, modlitebních hnutí nebo domů z asi 42 z 50ti zemí Evropy. Začali jsme rozesílat každoměsíční modlitební dopis za Evropu s použitím témat zaslaných nám přímo z církví v jednotlivých zemích. (Vizi každoměsíčních modliteb a půstu máme už déle než 2 roky rozběhnutou za Střední východ, v komunitě se postíme za Izrael každého 21.v měsíci, a můžeme vidět její ovoce během zpráv, přinášených vedoucími na konvokacích pro Střední východ.)

Jde o to, že každého 9. v měsíci se sbor, který se zapojí do této vize, postí a sejde se k modlitbám za naši zemi, za Izrael, případně za národy Evropy. Také je možné to praktikovat pomocí domácích skupinek a individuálního zapojení doma. Já jsem hlavním koordinátorem této vize a uvítám, pokud mi potvrdíte, že jste ji ve svém sboru přijali a začali jste se každého 9. v měsíci modlit a postit za náš národ, Izrael a národy Evropy.

Modlitebně prorocká výprava do USA v březnu 2013

Ihned po návratu do Jeruzaléma z konvokace pro mladé v roce 2013 jsme ještě téhož dne večer odletěli s výpravou 25účastníků ze všech kontinentů světa do USA na modlitebně prorockou výpravu. Cílem této výpravy do osmi měst USA (Los Angeles, San Francisko, Chicago, Miami, Washington D.C., Philadelphia, Boston, New York) s nejhustším židovským osídlením bylo, aby si nás Bůh použil k duchovnímu uvolnění kořenů amerických Židů a vrátil je do jejich zaslíbené země podle svého zaslíbení, že je všechny shromáždí a navrátí v posledních dnech. Jde o to, aby rozpoznali časy a doby a dokázali odejít včas ještě předtím, než na národy dopadnou v plnosti Boží soudy, které už začaly silnými ekonomickými a přírodními otřesy. Musím předeslat, že po asi pěti hodinách spánku po příletu z Prahy jsem jen rychle přebalila kufr, vrátila se do práce koordinátora hostů – mým úkolem ještě před konvokací bylo připravit organizačně dům na přijetí této skupiny a po návratu z konvokace zase vše organizačně připravit na náš návrat z USA. Těsně před odletem jsem vnímala útok viru. Vzhledem k třítýdennímu vážnému onemocnění průdušek během předchozí zimní dovolené v Praze, rozhodla jsem se proti tomu vzepřít hned od počátku, požádala jednoho bratra o modlitby a pro jistotu preventivně snědla tři citrony se zázvorovým kořenem v silném čaji jako vitamínovou bombu. Vím jistě, že nebyla Boží vůle, abych byla nemocná, když mě povolal osobně On sám do této výpravy. V letadle do USA jsem prospala asi deset hodin a ráno jsem se probudila a byla v pořádku. Musím říci, že na moji výzvu v minulém modlitebním dopisu se mi závazně přihláslo postupně asi 12 lidí, že se za mne budou modlit. Měla jsem asi nejsilnější tým osobních přímluvců, protože jsem skutečně po celou cestu zůstala zdravá. Postupně onemocněli skoro všichni, včetně mojí mladé spolubydlící, včetně vedoucích. Proletěli jsme Amerikou jako vystřelený šíp. Bylo to tak fyzicky a psychicky náročné, že na to asi nikdy nezapomenu. Od té doby konkrétně vím, jaký je v tom velký rozdíl, když se člověk modlí, Bože, použij si mne, jak ty chceš, a když se to skutečně děje prakticky. Nedostatek spánku a odpočinku, skoro každodenní přelety do jiného státu, modlitební pochody kolem synagog v jednotlivých městech a duchovní nasazení ihned po příletu bez jakéhokoliv odpočinku či předchozího ubytování. Toho se nám dostalo vždy skoro až v podvečer s hodinou či dvěma na sprchu a krátký oddech před večeří a modlitebním setkáním, probíhajícím následně většinou do půlnoci. Vedoucí Tom Hess určil, že budu filmovat večerní či spíše noční modlitební setkání, která jsme měli v jednotlivých městech s místními křesťany, kteří s námi již nějakým způsobem spolupracují. V životě jsem nepracovala s profesionální kamerou, dostala jsem jen letecký čtvrthodinový výcvik těsně před odletem, jak to smontovat, spustit a vypnout, jak vyměnit kazetu, apod. Tuto kameru jsem tahala v tašce v jedné ruce, na zádech batoh s počítačem a foťákem, ve druhé ruce kufr, který rozhodně se stojanem, prapory, šofarem jako mojí duchovní výzbrojí a věcmi na dva týdny do veškerého počasí všech čtyř ročních období nebyl lehký. Byl sice velký, ale starý, a neměl kolečka jedoucí do všech stran, takže jsem si jeho váhu pořádně „užila“. V USA totiž nemají volně přístupné vozíky na zavazadla jako u nás nebo v Izraeli, vše je na kartu, kterou si musíte někde koupit. Ale na takové věci nikdy nebyl čas, všechno jsme ty kilometry na obrovských amerických letištích odtahali ručně. V polovině cesty jsem to už docela fyzicky vyčerpaná jen výše popsaným misijním nákladem vzdala a zakoupila nový kufr s lepším vybavením. Podstatně mi to změnilo život po zbytek cesty. Zpracovala jsem tuto výpravu literárně podrobně a nabízím zájemcům k zaslání, pokud si o ni požádáte. Prožili jsme na výpravě tolik zvláštních věcí, že se mě ještě dnes po letech silně dotýkají, když se vracím ke svým zápiskům.

V kontextu dění v Izraeli dostávají tyto modlitební výpravy, které se od té doby uskutečňují každoročně, nový rozměr. Ze západních zemí Evropy a z USA začaly proudit do Izraele tisíce Židů s celými rodinami. Přestože Izrael se octl v následujícím roce 2014 ve válce s Gazou, kdy na něj dopadlo během několika týdnů kolem 4000raket z Gazy, proud imigrantů se nezastavil.

České skupiny v Jeruzalémském domě modliteb, řemeslná obnova domu a zahrady.

Od roku 2014 přiletěla do Izraele už dvakrát pracovní skupina z AC Čáslav pod vedením pastora Mirka Klimenta. Poprvé jich bylo 10, vizí bylo 10 lidí na 10 dní, pět dní práce, pět dní volný program. Myslím, že náš dům modliteb dosud nezažil nic podobného. Deset různých řemeslníků pracovalo plných pět dní na obnově uvnitř domu a jeho zařízení: renovovali zdi a vymalovali tři velké kanceláře plné našich materiálů, takže to všechno po sobě pak i uklízeli. Opravovali koupelny, renovovali nesčetněkrát proteklý stropy v kuchyni a kanceláři, obkládali dlaždice, měnili rozvody elektřiny, vyměnili potahy židlí, renovovali dřevěné stoly, dveře, zábradlí, malovali pokoje pro hosty, haly, opravili elektroniku u sušičky na prádlo. Odvedli neuvěřitelný kus práce. A slíbili, že se další rok vrátí. Příště jich přiletělo patnáct. Deset bratrů plných pět dnů budovalo DSC_1847novou zahradu, kde betonovali cestičky, kopali, dláždili. Výsledkem je královská zahrada se 144 růžemi. Pět sester mezitím malovalo pokoje pro hosty, koupelny a pokoje pro dobrovolníky. Všichni znovu odvedli obrovský kus práce. Tato forma pomoci a podpory z české církve nemá obdoby. Nikdy z žádné země doposud nepřišla tak velká skupina lidí s cílem pomoci profesionálně řemeslně obnovit náš dům. Kromě nich přijeli jako každý rok také modlitební skupiny z České republiky pod vedením pastora Petra Káchy a Davida Louly. U všech skupin jsem pomáhala jak s koordinací práce, tak s koordinací programů.

Alena Krausová