Mezi romskými dětmi

Galanta 2017_3V rámci našeho programu podpory krátkodobých misijních výjezdů jsme v červenci 2017 podpořili Štěpánku Pitzmosovou při misijním výjezdu do slovenské Galanty:

Od 1.7. do 14.7.2017 jsem se s podporou NFKMS zúčastnila misijního výjezdu do Galanty na Slovensku. V Galantě jsou třetina všech obyvatel Romové. Někteří z nich chodí do tamního sboru Armády spásy, kde získávají duchovní i hmotnou podporu. Ve sboru probíhá také každodenní klub, v rámci kterého jsme pomáhali s příměstským táborem. Do klubu chodí romské děti a mají tam možnost pomoci s domácími úkoly a s jinými věcmi, které musejí udělat.

Naším úkolem byla organizace příměstského tábora. Každý den jsme měli společný program, workshopy (tanec, scénka, sport, výtvarka), oběd, chvály a ke konci dne bojovku v parku. Každý den nás čekala společná cesta s cca dvaceti dětmi do parku 1,5 km vzdáleného. Děti byly hodně akční a museli jsme být stále pozorní, aby se něco nestalo. Nikdy se ale nestalo nic horšího než nějaká modřina, nebo odřenina.

Bůh nás opravdu ochraňoval a staral se i o ty nejmenší starosti. Nestalo se, že by nám pršelo, když jsme museli být venku. Vždy s naším odchodem dovnitř začalo pršet, ale před odchodem zpět ven zase pršet přestalo. Veliké bouřky, který byly v Bratislavě, se do Galanty vůbec nedostaly. Galantu všechny nečasy obcházely.

Bůh také uzdravoval. Od natažených svalů, přes míčem nakopnutý nos až po bolest zad. Děti viděly Boží působení a to je mohlo k Bohu ještě více přiblížit.

Délka výjezdu byla tak akorát. Až druhý týden se totiž děti více rozpovídaly a některé z nich se rozhodly vydat svůj život Pánu.

Galanta 2017_1Během celého výjezdu se stalo hodně zázraků. Mohli jsme vidět klidné děti, když jsme byli opravdu unavení. Když některé děti onemocněly a některým z nás také nebylo dobře, Bůh nás ze dne na den uzdravil. Když dopoledne netekla voda v parku a my jsme ji potřebovali jako pití pro děti na odpoledne, taky odpoledne tekla. Bůh přikrýval všechny nedostatky a upozorňoval nás na věci, které je potřeba zlepšit.

Každý večer jsme měli týmový čas, kdy jsme vyhodnotili den a připravili jsme se na další den. Modlili jsme se a prosili Boha za potřebné věci. Postupně jsme všichni navštívili Pezinok, město, jehož součástí je i romská osada. Podmínky v této osadě jsou o dost horší než v Galantě. Děti nechodí vůbec oblečené, chodí naboso a rodiče se o ně nijak zvlášť nestarají. Dospělí žijí tak, že když jsou peníze tak slaví, když nejsou, tak kradou.

Výjezd do Galanty byl opravdu plodný. Některé z dětí pojedou na křesťanský Teen camp. Pracovníci v Armádě spásy jsou povzbuzení a my jsme se opět mohli posunout ve vztahu s Bohem.

Štěpánka Pitzmosová