Modlete se za Izrael

P1060278.jpgZ Izraele píše naše misionářka Alena Krausová:

Šalom z Izraele, zdravím vás všechny z místa mého nového působiště v naší pobočce modlitebního domu v Eilatu. Jednou z mých slabostí už 12. roku mého působení v Izraeli je psaní modlitebních dopisů. Tak jsem zase během dovolené zjistila, že můj poslední dopis byl psán někdy v roce 2015. Život v intenzivní práci ubíhá velmi rychle. Pokusím se vydat stručný počet za uplynulé dva roky, o Božím vedení a převedení do 24hodinové stráže v Eilatu a informovat o situaci v Izraeli, která se v uplynulých dnech vystupňovala až do stavu mezinárodního napětí.

Celosvětové konvokace – svolání k modlitbám v Jeruzalémě 2015 a 2016.

Také na těchto dvou celosvětových modlitebních svoláních jsem se podílela organizačně jako koordinátorka Východní a Střední Evropy, odkud v roce 2015 přiletělo v průměru kolem 60 účastníků, z toho 9 z ČR a 36 ze Slovenska. Slováci se po léta ukazují být početně nejsilnější skupinou z mojí oblasti Evropy, také letos je přihlášeno již kolem 30 delegátů. Z naší země už v minulém roce byla účast minimální a letos se zatím nepřihlásil nikdo. Také z ostatních zemí Východní Evropy je účast minimální nebo téměř žádná. Ekonomická situace je jen jedním z důvodů. Stále více účastníků přiletí každoročně z Asie a Afriky, kde jsou křesťané podstatně probuzenější s hlubší touhou podporovat Izrael modlitebně osobní účastí za cenu nemalých finančních obětí. Celkově projde konvokací během dvou týdnů několik tisíc účastníků z přibližně 150 národů, kde Evropa má početně nejslabší zastoupení. Dvoutýdenní období během konvokace je nejnáročnějším obdobím roku, kdy jsme v pracovní pohotovosti 15 hodin denně. Podílíme se na přípravě každé konvokace nejen organizačně, ale také modlitebně a několikaměsíčním Danielovým půstem. Během dovolené v ČR jsem také pracovně navštívila Evropskou konvokaci v Bratislavě, na jejímž duchovním zastřešení se JHOPFAN podílel. V letošním roce stále ještě pokračuji v práci koordinátora konvokace v Jeruzalémě a modlím se za náhradu za mě.

Koordinace hostů.

Během posledních asi pěti let jsem byla koordinátorem hostů JHOPFANu a tuto práci jsem dělala i řadu let v předchozí dlouhodobé sezoně. Zahrnovala jak rozsáhlou administrativu tak konkrétní organizační práci a osobní péči o individuální hosty a modlitební skupiny. Celkově jsem ročně připravila přílet, modlitební pobyt a odlet asi kolem 400 hostů (včetně účasti asi 60ti -80ti krátkodobých dobrovolníků, kteří nám přiletí každoročně pomoci s konvokací. ) Tato práce mě hodně těšila, protože mě naplňovalo radostí starat se o lidi, kteří zvlášť přiletí do Izraele s touhou a cílem se za Izrael modlit. Kdybych měla čas a kapacitu udržet všechny vztahy, které se mi touto cestou nabízely, měla bych dnes vzácné přátele po celém světě. Asi největší výzvou, kterou jsem na tomto poli prožila, byla výměna asi 80ti dobrovolníků, ubytovaných v modlitebním domě a několika přilehlých pronajatých bytech za 60 účastníků naší třítýdenní biblické školy, z nichž 50 bylo Číňanů, nemluvících vůbec anglicky. Tato výměna se měla udělat za pouhé dva dny po skončení konvokace. Dva dny zahrnovaly organizaci a zajištění úklidu veškerých prostor, čistého ložního prádla a následné rozmístění všech Číňanů dle mnou předem připraveného ubytovacího plánu do připravených prostor. Číňané pro mě vypadají všichni skoro stejně, mají skoro stejná jména a neměla jsem možnost se s nimi osobně domluvit. Naštěstí jsme měli v té době v komunitě pět čínsky mluvících dobrovolníků, které jsem strategicky rozmístila a koordinovala tak, abychom těch 60 Číňanů s jejich hromadami kufrů rozmístili každého tam, kam patřil. Nepřijeli postupně, ale všichni najednou.

Strážce brány.

Posledních pět let jsem měla odpovědnost strážce Evropské brány. Byla jsem tedy duchovně zodpovědná za stráže a strážce v této bráně, za duchovní vedení hostů a skupin, sdílení vize a také za přípravu evropského modlitebního dopisu každý měsíc. V této oblasti služby mi hodně pomohla a posunula mě skutečnost, že jsem v roce 2015 absolvovala třítýdenní školu prorocké hry na harfu, kterou pořádá naše organizace každoročně již několik let. Nebudu popisovat všechny strasti člověka, který se po šedesátce bez jakéhokoliv předchozího hudebního vzdělání učí hru na nástroj s výukou v cizím jazyku, hned poté je hozený do jedné vody s ostatními, kteří hrají třeba už dva roky, a musí s nimi hrát 4x týdně během komunitních programů chval a uctívání a pokoušet se vést chvály na svých strážích, což vše bylo cílem školy. Výsledkem po dvou letech je, že s radostí chválím a uctívám Pána s pomocí nástroje, který budeme všichni používat v nebi.

Povolání do Eilatu

Před řadou let jsem navštívila s jednou sestrou Eilat během třídenního volna a prožila jsem ve svém duchu, jak je to krásné přístavní město Akabského zálivu, plné nádherných hotelů a turistů zdánlivě velmi živé, a přitom duchovně mrtvé. Prohlásila jsem, že by potřebovalo, aby tady byl nějaký dům modliteb s nepřetržitou stráží. Před třemi lety založil vedoucí JHOPFAN Tom Hess na základě své vize dům modliteb v bytě, kde žije a slouží dnes v nepřetržité stráži 24/7 osm lidí, pokud máme plný stav. V roce 2015 jsem na sobě prožívala příznaky vyhořívání a začala si uvědomovat svoje limity. Jednou o dovolené v Praze se za mě někdo modlil a sdílel se mnou přijaté symbolické vidění. Poté, co jsem se ptala téhož dne Pána na vysvětlení, sdělil mi, že půjdu do Eilatu a další věci. Kromě toho jsem zjistila poslední rok, že Bůh nějakým záhadným způsobem bere z mého srdce to, čím jsem žila a co jsem milovala posledních 11 let mého života ve službě v Jeruzalémě. Bylo to nepochopitelné a bolestivé, ale bez tohoto procesu bych zřejmě nebyla schopná změny. Dokončila jsem další rok smlouvu a sdílela se svým vedoucím své limity ve službě, které už druhý rok prožívám. Rozhodl o mém dalším nasměrování služby do Eilatu, aniž bych s ním sdílela, co mi Pán řekl, takže to pro mě bylo potvrzení.

V květnu 2017 jsem po půlroční dovolené nastoupila do Eilatu. Nepřetržitá stráž je zde rozdělená na 4 šestihodinové stráže, které držíme ve dvou lidech. Kromě toho máme denně ráno jednu hodinovou stráž společně, takže celkově 7 hodin denně s jedním dnem volna o šabatu. Zde se soustředíme především na stráž za Izrael a na 30 národů Středního východu a severní Afriky na základě vize Izaiáš 19. Tato část světa prožívá silné otřesy. Věřím, že mě Bůh povolal ve strategické době na strategicky velmi důležité místo k duchovní stráži. Moje nejsilnější pomazání, které jsem během let v Jeruzalémě přijala, je pomazání – zmocnění k duchovnímu boji. K tomu se přidružila silná touha chválit a uctívat Pána hrou na nástroj a zpěvem. Uctívání je rovněž silná duchovní zbraň. S touto duchovní výbavou teď sloužím na novém místě. Slovo, které jsem od Pána před nástupem dostala pro nové období a místo je ze žalmu 91: 7 Po tvém boku padne tisíc, deset tisíc po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží. Několik týdnů před mým příletem ISIS vypustil ze Sinaje na Eilat salvo raket. Obranný systém sestřelil ty, které ohrozily civilní obyvatelstvo ve městě. Věřím, že toto slovo jsem dostala, abych nepodlehla strachu. Také s ním může souviset celková situace Izraele a Jeruzaléma, o které pro vás připojuji na konce dopisu svou zprávu. Za celou situaci se denně intenzivně modlíme, ale je potřeba aby k modlitbám za Izrael povstalo Kristovo tělo po celém světě.

Aktuální situace

Minulý týden tři arabští teroristé propašovali na Chrámovou horu batoh se zbraněmi a zavraždili střelbou zezadu dva drúzské policisty ve službě. Izraelci proto na dva dny uzavřeli Chrámobou horu pro veřejnost a poté, co našli zbraně, instalovali kontrolní kovové rámy ke vchodu na horu. Doposud procházeli takovou osobní kontrolou jen nemuslimští návštěvníci Chrámové hory, zatímco muslimové na ni měli svobodný nekontrolovaný přístup. Tento status quo porušili nejen posledním teroristickým útokem, ale řadou předchozích nepokojů a zastrašovacích provokací vůči židovským návštěvníkům Chrámové hory včetně pokusu o atentát na izraelského rabína (věřím, že jen díky modlitbám přežil a uzdravil se.)

Po nainstalování bezpečnostních kovových rámů představitel palestinské samosprávy v Judei a Samaří Mahmoud Abbás vyzval k přerušení veškerých kontaktů s Izraelem včetně bezpečnostní oblasti. Dále byli arabští muslimové vyzváni ke dni hněvu, opuštění svých místních mešit a zorganizování demonstrativního protestu v |Jeruzalémě s tím, aby bojkotovali bezpečnostní rámy a místo na hoře se modlili na ulicích Jeruzaléma. Vzniklé napětí rychle podnítilo silné pouliční nepokoje a střety s izraelskými bezpečnostními složkami nejen v Jeruzalémě, ale i demonstrace v Judei a Samaří a v Gaze i v sousedním Jordánsku. Tam zaútočil jordánský muslim na vojáka v ochrance izraelské ambasády. Ten v sebeobraně zastřelil dva Jordánce. Nato Izrael odvolal své diplomatické zástupce z Jordánska. Turecký president Erdogan vyzval muslimský svět k tažení na Jeruzalém, aby šli bránit svou přítomností právo na vlastnictví prostoru mešity Al Aksa – Chrámovou horu. Arabští vůdci začali vyhlašovat právo na Západní zeď, posvátné modlitební místo židů, protože odtud se údajně vznesl jejich prorok Mohamed na koni do nebe.

Političtí a náboženští představitelé – arabská samospráva, Hamas, Fatáh a organizace Waqf, která horu kontroluje, využili vzniklé situace k cílenému rozdmýchávání a vyhlašování arabského ozbrojeného povstání – intifády. Během nepokojů přišlo o život několik mladých Arabů, (jednomu z nich vybuchla jím připravená výbušnina v ruce), kteří byli svými lidmi obratem pohřbeni, aby nemohlo dojít k vyšetřování příčin jejich smrti ze strany Izraelců. Důsledkem výzev k intifádě bylo, že následně palestinský terorista zavraždil v židovské osadě tři členy židovské ortodoxní rodiny, kterou navštívil v bílé košili s jarmulkou na hlavě. (Přivítali ho v domnění, že je to jeden z očekávaných hostů, protože byla pozvána celá komunita na šabatový večer, předcházející Bar micva jejich vnuka a syna.) Poté, co zaútočil nožem, matka s pěti dětmi se stihla zamknout v pokoji, odkud křičela o pomoc. Křikem přivolaný voják na víkendové propustce pak zneškodnil útočníka, který je v izraelské nemocnici.

V důsledku vnitřních otřesů i otřesených mezinárodních vztahů se izraelští představitelé rozhodli odstranit kovové kontrolní rámy a v budoucnu instalovat mnohem nákladnější a méně konfrontační elektronické kontrolní zařízení. Nepokoje a střety však pod výzvami arabských vůdců pokračují, protože kovové kontrolní rámy byly jen vítanou záminkou k jejich cílenému rozdmýchání a následnému obvinění Izraele z náboženského útoku na muslimy. Manipulační lží, kterou vyhlašují do muslimského světa, je ohrožení mešity Al Aksa. V nedávné době vyhlásila zpolitizovaná organizace UNESCO pod propagandistickým manipulativním tlakem palestinské samosprávy tuto mešitu za ohroženou oficiálně, čímž účinně posloužila k roznícení  toho, co se zde dnes odehrává.

Je potřeba intenzivních modliteb za Jeruzalém a Izrael, moudrost pro izraelskou vládu a parlament za strategii ohledně zvládnutí situace. Všechno napovídá tomu, že Izrael stojí na prahu možné další intifády – arabského ozbrojeného odporu. Aktuální hrozbou je také napadení Íránem vyzbrojenou teroristickou organizací Hizbaláhem z Libanonu, kde je připraveno 140 000 raket schopných zasáhnout kterékoliv strategické místo v Izraeli. Izraelský tisk otevřeně informuje o tom, že Izrael je nucen v blízké době počítat s rozsáhlým válečným konfliktem, který daleko přesáhne rozměr lokální války, jímž byla v roce 2014 válka s Hamasem nebo 2006 válka s Hizballáhem.

Alena Krausová, Izrael