Izaiáš 19 v praxi

P1060278.jpgZ Izraele píše naše modlitební misionářka Alena Krausová:

Drazí přátelé,

začala jsem původně psát tento dopis ve zvláštní atmosféře Vánoc v Izraeli. (V posledních letech jsem si brala dovolenou v zimě, takže jsem je slavila s rodinou, teď jsem volno přesunula na léto, abych mohla trávit čas o prázdninách s vnoučaty.) Venku bylo 26 stupňů, kvetly zde stromy, městské záhony jsou během zimy plné kytek a lidé se téměř po celou zimu koupali v moři. V komunitě jsme přemýšleli, jak oslavit narozeniny svého Spasitele. Rozhodli jsme se jít na večeři do restaurace ve městě – bydlíme totiž až na konci města v nové čtvrti, odkud je do pouště 5 minut cesty. Naše Vánoce v Izraeli se kromě výše uvedeného vyznačují tím, že není žádný velký generální úklid předtím, ten totiž děláme každý týden, žádný shon s nakupováním, žádný stromek, žádné pečení cukroví, atd. Klid, čas k rozjímání a díkůvzdání. Čas zavolat přátelům a později rodině. Nakonec nám Pán připravil nejluxusnější večeři, jakou bychom si jen mohli představit, v jednom z hotelů na pobřeží moře, kam nás pozval pastor z církve, kterou pravidelně navštěvujeme. Dostali jsme obrovskou slevu díky tomu, že tam pracuje. Za tuto symbolickou cenu jsme prožili životní zážitek hodů s neomezeným počtem chodů.

Každou sobotu dopoledne navštívíme  africkou církev. Z místních církví jsme si ji vybrali jako „svůj sbor“, protože je tam úžasná duchovní svoboda, zdravé, praktické, jednoduché slovo, spontánní a dynamické africké chvály, a hlavně a především silná Boží přítomnost, oheň Ducha svatého. Už několik let nás pastor této církve se svojí ženou a sborem podporují prakticky – jednou za měsíc nakoupí velký nákup potravin v supermarketu a nechají nám ho přivézt do bytu. Bývají tam kromě spousty ovoce a čerstvé zeleniny věci, které si z peněz přidělených vedením na stravu a potřeby nemůžeme koupit, protože rozpočet je napjatý – jako sušenky, coca cola, džusy, takže tuhle podporu prožíváme svátečně. O Vánocích nám připravili ve sboru dárky – každý z naší komunity dostal obálku s částkou, která posílila naše kapesné. Byli jsme tím ohromení. Také připravili občerstvení, coca colu a džusy. Každému nám vnutili jednu láhev s sebou domů. Vzpomněla jsem si, jak nám africký pastor v jednom kázání popisoval životní úroveň v Africe prostými slovy: „Tam to není tak, že zajdete do supermarketu a koupíte si coca colu nebo čokoládu. To, co tady je normální, tam je nedostupné.“ Takže coca cola je v jeho vnímání znamením určitého luxusu a štědře nás s ní zásobuje. Důvod, že se rozhodli nás takto podporovat je ten, jak nám vysvětlili, že si nás Pán oddělil jako levity pro Izrael a my jsme opustili všechno, abychom ho poslechli. A navíc , jak říkají, ještě za to platíme, (povinná měsíční podpora naší organizaci je 650 – 850 dolarů měsíčně podle ekonomiky země, odkud přicházíme) abychom tady mohli být a modlit se za zemi, město, církev, a tedy i za ně. Pastor i jeho žena pracují v civilním zaměstnání. Já jsem naopak zase prožila jednou během jednoho kázání o zasévání, že mám ze svých desátků koupit do této církve šofar. Musím říct, že od jeho prvního použití prožíváme během bohoslužeb značné duchovní průlomy.

Modlitby za město a oblast

Eilat je město silně obsazené zednáři, drogovou mafií, sexuální nečistotou a církev zde po léta prožívá silné opakované rozdělení. Před několika měsíci jsme se zapojili ve svém volném čase jednou týdně do modliteb za duchovní jednotu ve městě. Scházíme se s několika místními věřícími venku. Během této doby se nám jako komunitě otevřely dveře do sborů, které tady existují. Náš dům modliteb zde působí tři a půl roku, ale nic takového se předtím nestalo. Kromě toho během mého už devítiměsíčního pobytu zde v Eilatu naše organizace uspořádala v našem domě regionální setkání izraelských pastorů k modlitbám za církev v oblasti Negevu v jižním Izraeli. Jednou z vyslyšených modliteb byl nedávný úspěšný noční zátah na drogovou mafii, za jejíž likvidaci ve městě jsme se modlili. Za obnovení jednoty v církvi v Eilatu jsem přijala od Pána povolání ke třídennímu Esteřinu půstu. Krátce po něm jsme jako odpověď dostali pokyn od vedoucího z Jeruzaléma, který změnil náš páteční režim a vysílá nás jednou za měsíc postupně do dvou místních mesiánských sborů, abychom je duchovně podporovali.

Vize Izaiáš 19 v praxi

Před několika týdny jsme zde v Eiltu měli také izraelskou konvokaci smíření mezi Araby a Židy. Z hlavního programu do našeho bytu přijížděly organizovaně po tři dny a dvě noci nepřetržitě každé tři hodiny skupiny Arabů a Židů, aby se účastnily stráže. Měli jsme možnost se modlit za jejich osobní a místní potřeby a být svědky, jak se za sebe navzájem modlí Židé a Arabové. Totéž se děje na konvokacích, které v rámci vize Izaiáš 19 pořádá naše organizace JHOPFAN pro národy Středního východu. Účastní se jich delegáti z přibližně 25 zemí v této oblasti spolu s pastory mesiánských sborů a skupin z Izraele. Konvokace organizujeme mimo Izrael kvůli citlivosti v mezinárodních vztazích a obstarání víz, většinou v Turecku, Jordánsku, nebo dříve i v Egyptě. a Řecku. Vydali jsme 4 knihy svědectví o tom, jak Bůh proměnil srdce jednotlivců ve vztahu k národu, který dříve nenáviděl nebo se ho bál – Arabů vůči Izraeli nebo Židů vůči arabským národům. Vidíme každoročně růst prorockého prvního ovoce ohledně naplňování vize Izaiáše 19, v níž Židé a Arabové chválí Boha Izraele společně jako požehnání uprostřed země. První z těchto knih živých svědectví byla přeložena do češtiny a vyšla pod názvem Abrahamovi synové při příležitosti Evropské konvokace v Praze. Vizi Izaiáš 19 o smíření Arabů a Židů obdržel pastor Tom Hess, vedoucí JHOPFAN před 25 lety. Kromě středovýchodní konvokace a celosvětové konvokace, kde je také čas vymezený pro společenství, chvály a modlitby za židovské a arabské sbory, pořádá JHOPFAN jednou ročně setkání arabských a mesiánských pastorů a vedoucích z celého Izraele na Olivové hoře, kde se společně sdílí a modlí za naplnění velkého poslání v Izraeli. Kromě toho pořádá JHOPFAN v rámci této vize každoročně v Galilei tři dny společné dovolené pro rodiny židovských a arabských vedoucích. Pastor Tom Hess se schází k obecenství a modlitbám vedoucích z obou národů každé dva měsíce v jednotlivých regionech Izraele. JHOPFAN podporuje také evangelizační práci v Izraeli a misijní práci na Středním východě finančně prostřednictvím tzv. fondu žně.

Stejně jako mnohé církve po celém světě, i  arabské sbory jsou zasaženy teologií náhrady, která tvoří kořeny historického antisemitismu. Kromě toho jsou arabští křesťané jako všichni Arabové silně zasaženi nacionalismem. Obojí tvoří duchovní pevnosti, které je potřeba strhnout. Za každou konvokaci se celá komunita v Jeruzalémě i Eilatu postí a intenzivně modlí dlouho předem. Někteří židovští věřící nám vyprávěli, jak plakali, když mohli na konvokci po společných modlitbách obejmout některého z arabských bratrů. Můžeme během let vidět, jak Bůh osvobozuje srdce a vytváří nové pevné vazby mezi věřícími obou národů, založené na Kristově lásce, jeho odpuštění a smíření.

Alena Krausová – Jerusalem House of Prayer for All Nations – Eilat

Připojuji také zprávu o vývoji situace Izraele jako podnět k modlitbám:

Z prorockého hlediska se nacházíme v situaci ze Žalmu 83.

Zach 12,2-3 mluvi o tom, že Bůh učiní Jeruzalém číší, po níž se všechny národy zapotácejí a vzpěračským balvanem, o který se do krve zraní všichni, kteří ho budou chtít vzepřít. Víme, že žijeme v poslední době. Zdá se, že se toto prorocké slovo, napsané před 2 700 lety, začalo dramaticky naplňovat.

Izrael bude letos 14. května slavit 70 let své existence. Během této doby prožil 12 válek, ztratil více než 23 tisíc vojáků a přes 2 tisíce civilistů, tyto většinou během teroristických útoků na civilisty. Osobně jsem zde v roce 2001 během prvního roku svého „zkušebního“ pobytu v Izraeli zažila probíhající intifádu (ozbrojené arabské povstání), ve které zahynulo prostřednictvím sebevražedných útoků přes 200 civilistů a kolem 2000 jich bylo zraněno. Útoky byly vedeny na místa, kde se shromáždí více lidí – autobusy, zastávky, restaurace, kluby apod. Myslím, že spolu s návštěvou muzea holocaustu to byla jedna z klíčových zkušeností, které si Pán použil k tomu, že mě povolal do modlitební služby v Izraeli.

Někdy v polovině minulého roku jsem zaznamenala zprávu, že rodinám teroristů bylo během půl roku vyplaceno 350 milionů dolarů jako sociální podpora rodin tzv. mučedníků. Během minulé dovolené na jaře 2017 jsem se zúčastnila na půdě parlamentu ČR a na půdě Evropského parlamentu dvou konferencí o Izraeli, kde promluvili různí zástupci Izraele. Upozornili nás, že většina těchto peněz na podporu terorismu je vyplácena Palestinské autoritě orgány Evropské unie a Spojených národů, jde tedy z peněz daňových poplatníků, které např. i my odvádíme jako členské země do EU. Nikdo z těchto orgánů pak nekontroluje ani nevyžaduje zpětnou vazbu a vykazatelnost ohledně toho, na jaké účely byly peníze použity. Izraelci nás žádali, abychom působili na své poslance, aby naši zástupci v EU vyžadovali od vedení EU vykazatelnost, na jaké účely jsou naše peníze, tekoucí tímto směrem, použity. V současné době nastal posun. Americký prezident zmrazil značnou část fin. podpory pro Palestince, protože Palestinská autorita odmítla přestat vyplácet platy teroristům ve vězení a podporu rodinám zabitých teroristů. Naopak zvýšila v tomto roce podporu ve svém rozpočtu na 403 milionů dolarů. Pro představu – dlouhodobě odsouzení teroristé berou měsíčně až kolem 3 500 dolarů. Na konci mnohaletého vězení jsou z nich milionáři.

Ihned poté, co americký president Donald Trump vydal 6. prosince 2017 prohlášení, že USA uznává oficiálně Jeruzalém za hlavní město Izraele, se zvedla vlna islámského odporu po celém světě. Na územích Judey a Samaří, které jsou pod palestinskou politickou samosprávou, v Jeruzalémě, stejně jako v Gaze pod vládou teroristické organizce Hamas a v různých městech isámských států Středního východu a Asie proběhly neklidné demonstrace s pálením vlajek USA a Izraele. Hamas vyzýval k další ozbrojené intifádě, tak jako se o to snaží při každém citovém vzedmutí muslimů. Došlo k řadě teroristických útoků, z nichž nejhorší byly smrtelné útoky na dva mladé rabíny z osad. Jeden byl otec 6ti dětí,druhý měl 4 děti. V posledních dnech došlo k útoku autem, kterým arabský terorista cíleně najel do skupiny vojáků, z nichž tři zemřeli.

Poté se Izrael rozhodl, že zkrátí odvod daní, které pro PA vybírá, o tu část, která jde na podporu teroristů a jejich rodin. Na druhé straně od začátku roku 2017 bylo dle izraelských zdrojů odhaleno a zabráněno několika stům plánovaných teroristických útoků na základě včasného odhalení díky práci izraelských tajných služeb, a věřím že také díky modlitbám. Práce izr. tajných služeb mimo jiné odkryla také plánovaný teroristický útok na letadlo v Austrálii a zabránila tak katastrofě. Z Gazy byl Izrael znovu ostřelován raketami.

Během ostřelování byly rozpoznány rakety pocházející z Iránu. V Evropě a USA byly zaznamenány útoky na synagogy a došlo k vraždám Židů ve Francii. Duchovní představitelé muslimských států znovu vyzývali k úplnému zničení Izraele. Nazvali událost uznání Jeruzaléma agresí proti Islámu a válečným aktem. K politickému odporu se přidali i zástupci z EU a představitelé nejsilnějších evropských států včetně vyjádření našeho „nového předsedy vlády“. Bezprostředně po Trampovi následující den pouze presidenti ze tří zemí světa podpořili tento krok a veřejně vyjádřili vůli k jeho následování ohledně přesunu svých ambasád do Jeruzaléma – z Filipín, České republiky a Guatemaly. K dnešnímu dni je Izrael v jednání s asi deseti státy světa ze všech kontinentů ohledně přesunu jejich ambasád do Jeruzaléma. Ambsáda USA bude otevřena v Jeruzalémě 14.května v Den nezávislosti Izraele. Pokud byste chtěli podpisem petice podpořit přesun české ambasády do Jeruzaléma, tak zde: https://www.petice24.com/presun_velvyslanectvi_do_jeruzalema

Naproti tomu krajně rozzuřený Mahmoud Abbás z Palestinské autonomie veřejně proklel presidenta Trumpa (aby jeho domov byl zničený),vydal prohlášení, že zruší uznání Izraele a že bude nyní bojovat na všech diplomatických frontách, aby dosáhl úplné delegitimizace Izraele tj. jeho práva na existenci. 22.ledna se sešel s ministry zahraničí EU a vyzval je, aby jednostranně uznali Palestinský stát s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Kromě toho chce podat žalobu na stát Izrael k nejvyššímu soudu v Haagu kvůli údajným válečným zločinům, požádat Interpol o stíhání některých konkrétních vojenských představitelů Izraele, jejichž černou listinu sestavil a vyžaduje, aby se vláda UK omluvila za vydání Balfourovy deklarace před sto lety. Naposledy veřejně proklel velvyslance USA v Izraeli Friedmana.

Svět se otřásl a 128 zemí světa v OSN přijalo protiizraelskou rezoluci, ve které se postavili proti uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele, (kterou předtím USA vetovalo v Radě bezpečnosti OSN). ČR se zdržela hlasování spolu s celkově 35 státy. Dalších 21 zemí se nedostavilo k hlasování a jen 7 statečných se postavilo otevřeně proti vydání této rezoluce (nepočítaje USA a Izrael). Izrael je jediný stát na světě, kterému svět upírá právo na volbu svého hlavního města bez ohledu na tisíciletí historického sepětí izraelského národa s tímto městem, zmíněným v Bibli 640x, zatímco v Koránu o něm není jediná zmínka.

Minulý měsíc Izrael sestřelil dron –  íránské bezpilotní letadlo vyslané ze Sýrie a poté bombardoval íránské základny a vojenská zařízení v Sýrii. Přitom byla protivzdušnou obranou poškozena stíhačka F16, dle IDF selhalo obranné technické zařízení stíhačky. Piloti se zachránili. Írán si buduje základny a zařízení na výrobu zbraní v rozbité Sýrii a přibližuje se tak nebezpečně blízko k Izraeli. Na 30. března plánuje islámské hnutí v Gaze „mírovou demonstraci“ za tzv. právo na návrat. Gaza se díky svým vůdcům nachází na pokraji humanitární krize. Ti se snaží odvrátit pozornost obyvatel směrem k Izraeli. Hrozí pochodem milionu Gazanů k hranici s Izraelem. Dále má demonstrace trvat 6 týdnů, přesně do 14. května, mají být postaveny stovky stanů podél hranice s Izraelem a v nich budou pobývat celé rodiny i s dětmi. IDF prostřednictvím shozených letáků upozorňuje obyvatele Gazy, aby se nepřibližovali k hranici na 300 metrů, jinak budou riskovat svoji bezpečnost, Demonstrace může vyústit v násilí, masivní průlom hranice, zcela jistě budou chtít použít děti a ženy, které i v době války v Gaze používali jako živé štíty. Izrael povolal 100 ostřelovačů.

Tzv. právo na návrat Arabů do Izraele je vyžadováno arabskými vůdci pro potomky původních válečných uprchlíků. Organizace UNRWA dokázala za 70 let od války za nezávislost z původního celkového počtu asi 750 000 arabských uprchlíků administrativně zvýšit jejich oficiální počet na necelých 5 milionů, přestože mnozí z původních uprchlíků dávno zemřeli. Zatímco 850 000 židovských uprchlíků z arabských zemí v dalších válkách nalezlo dávno svůj domov, práci a normální život v Izraeli, arabští uprchlíci jsou uměle udržováni v arabských státech jako uprchlíci v táborech bez občanských práv, mnohde i bez práva na práci. Je to taktika protiizraelské politiky.

Každodenně jsou v tisku zveřejňovány analýzy o nevyhnutelnosti budoucího rozsáhlého válečného konfliktu. Izrael se připravuje na válku na více frontách najednou.