Pozvání ke sbírce na kambodžského pastora

Tokna a jeho rodina

Tokna a jeho rodina

Náš misionář Luboš Patočka zve ke sbírce na kambodžského pastora Toknu:

Pastor Tokna s námi spolupracuje již několik let. Když jsme jej navštívili poprvé, nerozuměl Božímu uzdravování a nebyl pokřtěn Duchem svatým. Nevěřil v Boží uzdravování a myslel si, že zázraky, o kterých lidé svědčili na našich shromážděních byly předem připravené. Pak jsme ale přijeli do jeho vlastního sboru a jeho vlastní mládežníci začali vzkládat ruce na nemocné členy jeho sboru a lidé začali být uzdravováni. To způsobilo revoluci. Po našem odjezdu začal Bůh mezi nimi dělat ještě větší zázraky, než které jsme zažili sami, včetně vzkříšení mrtvé ženy jinou ženou z jeho sboru.

Bratr Tokna je kazatelem církve, která je v Kambodži pod patronátem biblické školy zakládání sborů založenou Korejskou misií. Na této škole se učilo, že zázraky skončily za dob Ježíše a apoštolů. Bratr Tokna se svojí manželkou jsou upřímnými věřícími v Ježíše a po absolvování biblické školy a po modlitbách se rozhodli, že nepůjdou na místo, které jim určil pan ředitel biblické školy s přislíbenou podporou několika desítek USD měsíčně, ale že půjdou na místo, na které je podle nich volá Bůh – na daleké, málo zalidněné místo u pralesů – bez jakékoli vnější podpory.

Když dorazili do plánované vesnice, došly jim peníze, takže neměli ani na cestu zpět. Jedna rodina je u nich zdarma nechala týden přespat a pak si pronajali malinký domek. Tokna se učil od místních lidí, jak si vydělávat na živobytí prací v pralese. Každý den učil zdarma studenty anglicky a před večerem odcházel s dalšími domorodci do pralesa chytat ryby k jídlu, najít dřevo nebo další vzácné věci na prodej. Mnoho dní a nocí volal k Bohu, že nemá co jíst, a zůstával plně závislým na Bohu.

Nakonec se za ním asi po roce a půl vypravil korejský misionář, podívat se, jak se mu daří. Když viděl, že Tokna je věrný, nabídl mu podporu asi 120 USD měsíčně. Více než polovinu toho však Tokna utratil každý měsíc pouze za dopravu do města, aby si peníze vyzvedl, protože neměl ani vlastní motocykl. Po nějakém čase se korejští misionáři rozhodli, že zakoupí pozemek proto, aby na něm mohl být vybudován sbor a přidají peníze na stavbu budovy. Slib byl uskutečněn pouze částečně, peníze na budovu již nedorazily, takže Tokna začal a dokončil stavbu budovy na vlastní náklady. Celé měsíce chodil do pralesa k pile vzdálenou asi dvě hodiny chůze, odkud nosil ke svému pozemku trám po trámu, dřevo po dřevu.. každý den zvládl pouze dvě až tři cesty a tak si po mnoha měsících donesl materiál na stavbu. Budovu, kterou si sám navrhl, ve které je v přízemí modlitebna, kuchyně a pokoj pro jeho rodinu a v prvním patře místnosti pro besídku a vyučování potom přes rok stavěl.

Toknův sbor

Toknův sbor

Když Tokna s manželkou do vesnice, ve které až do teď bydlí dorazili, nikdo v Ježíše Krista nevěřil. Mnoho měsíců se ani neodvážili lidem o Ježíši říkat, ale snažili se naučit mezi nimi žít. O pár let později, po usilovné a intenzivní práci uvěřili někteří studenti, později i jejich rodiče a tak mu vznikl malý sbor věřících. Když dostal motocykl, začal objíždět také okolní vesnice a navštěvovat jejich obyvatele. Těm, kteří se s ním chtěli přátelit, mluvil o Ježíši Kristu a po dalších několika letech jeho každotýdenních pravidelných návštěv na motorce na různých místech uvěřily některé rodiny. Tak vznikly další malé sbory věřících, do kterých dojíždí pravidelně každý týden. Cesta na motorce mu zabere několik hodin jízdy v případě, že není déšť. V období dešťů je to pak otázka celého dne, aby se tam dostal, protože cesty jsou blátivé a těžko sjízdné s hlubokými výmoly. K tomu všemu několik dní v týdnu stráví v pralese, kdykoliv potřebuje vydělat nějaké peníze, třeba i na to, aby mohli pozvat nevěřící do sboru na oslavu Vánoc.

Vydělávání peněz v pralese může být velmi nebezpečné. Kromě jedovatých pavouků, hadů a dalších různých havětí se člověku mohou stát nebezpeční také krokodýli nebo sloni. Jednou lovili s věřícími studenty ryby v jezírku, kde bylo velmi mnoho velkých ryb. Když nad ohněm večer chválili Boha za takový velký, neobvyklý úlovek, přišel za nimi muž, který jim řekl, že v jezírku bydlí mnoho krokodýlů, a proto se tam nikdo z místních neodváží ryby lovit. Když se šel Tokna k jezírku přesvědčit o pravdivosti mužových slov posvícením baterkou do vody, objevil oči mnoha velkých krokodýlů. A tak chválil Boha za nadpřirozenou ochranu při lovu.

Kromě těžké fyzické a náročné duševní práce, nese služba Bohu v pralese ještě další riziko – duchovní útlak a útoky od zlých duchů a místních čarodějů. Tokna mi vysvětlil, že nevěřící lidé se čarodějů velmi bojí, protože zdánlivě obyčejná nemoc se může díky jejich působení proměnit ve smrtelnou. Často je potřeba se jet ihned modlit za nějakého člověka, který onemocněl, domů, protože když se to opomene, do druhého dne může být mrtvý. (To se mnohokrát již stalo.) Místní lidé také bývají někdy posedlí zlými duchy, takže je také potřeba sloužit službou vyhánění zlých duchů. Někdy to znamená bezesné noci plné modliteb až do rána. Tokna zažil také mnohé útoky na zdraví jeho manželky a dvou dětí. Bůh uzdravil nadpřirozeně jeho syna z mnoha týdnů trvajícího vykašlávání krve, když lékaři nemohli pomoci. Způsobil také, že noha jeho syna po zlomení správně srostla, když nedostal potřebné lékařské ošetření, a další mnohé zázraky.

Pozemek

Pozemek

Když jsme s Toknou jeli v autě na poslední připravené místo pro naší misii do Čuku – na konci roku 2018, koupil si od místních trs banánů za 0,5 USD. Podivná věc pro místní, protože banánovník má každý doma a může si utrhnout banány z vlastního stromu. Zeptal jsem se tedy Tokny, jestli nemá vlastní banánovník, a odpověděl mi, že pozemek, na kterém je církev, je tak malý, že už se tam nic jiného než dům a vchod nevejde. Pastorům v Kambodži se občas stane, že věřící sousedi se slitují nad pastorem a nabídnou mu svůj pozemek k prodeji levněji, než je tržní cena. Díky své zkušenosti jsem se tedy Tokny na toto zeptal. Odpověděl mi, že mu už před třemi lety jedna věřící žena nabídla k odprodeji svůj pozemek, ale že na něj nesehnal peníze. Rok se za to modlil, poté mu žena prodloužila lhůtu o další rok, ale ani pak mu Bůh neposlal žádného dárce. Nakonec se žena rozhodla počkat ještě jeden rok a ačkoliv jí jiný kupec nabízel více než dvojnásobek, neprodala jej a zarezervovala jej pro Toknu. V prosinci 2018 měla však tato dvakrát prodloužená lhůta vypršet a žena by byla připravena prodat pozemek někomu jinému. Rozhodl jsem se, že budu věřit Bohu, že peníze na 4 ha pozemku za velmi výhodnou částku 10.000 USD získáme, a slíbil jsem Toknovi, že mu budu posílat každý měsíc 1000 USD jako zálohu a na konci května 2019 zbytek peněz k nákupu pozemku, který má na svém okraji rybník – tedy zdroj vody. Půda je velmi vhodná k vysázení ovocných stromů. Farma na ovoce a zeleninu, která je velmi blízko sborové budově, se stane, jak věřím, snazším a bezpečnějším zdrojem obživy pro Toknu, jeho rodinu a věřící studenty, kteří mu pomáhají ve službě, než chození do pralesa.

Pokud byste chtěli tuto věc podpořit, můžete zaslat svůj dar na účet NFKMS 577409193 / 0300 v.s. 3200 a do poznámky napsat „pozemek Tokna“

S díky a přáním Božího požehnání,

Luboš Patočka