Kategorie: „Markéta“

„Markéta“

Podpora: KS Praha, NF KMS

Číslo účtu: 577409193 / 0300 v.s. 3100

Modlitební dopisy můžete objednat u NF KMS

Markétě pište na adresu: office@nfkms.cz




“Markéta” (z bezpečnostních důvodů nezveřejňujeme její pravé jméno ani fotografii) má na srdci afghánské a íránské ženy. Po několik let se pravidelně účastnila krátkodobých výjezdů mezi uprchlíky po Evropě (některé podpořeny NF KMS). Během nich se s těmito ženami měla příležitost setkávat a rostla její touha jim sloužit, aby mohly poznávat Boží lásku. Po třech krátkodobých výjezdech do Athén získala jistotu, že přišel čas, aby se zde této službě začala věnovat naplno.

Afghánské ženy a jejich rodiny odcházejí ze své válkou zničené a Talibanem ovládané země a ze sousedního Íránu, kde jako menšina nemají žádná práva, aby hledali lepší podmínky v Evropě. Po strastiplné cestě přes hory do Turecka a přes moře na některý z řeckých ostrovů se dostávají do Athén, které se stanou jejich zastávkou na cestě na pár dní, týdnů, ale někdy i let. Sice se dostali do Evropy, ale ani v Řecku nemají mnoho šancí na normální život (práce, bydlení).

Středisko Helping Hands, kam se Markéta chystá připojit, pomáhá afghánským uprchlíkům jednak praktickým způsobem, ale nabízí jim i přátelství, modlitbu a zprávu o Ježíši. Mohou zde dostat teplé jídlo, potřebné oblečení či využít možnost teplé sprchy a v případě zájmu si poslechnout slovo z Bible. Neméně důležité ale je, že se jim zde dostane přijetí, pracovníci střediska s nimi jednají s úctou a láskou, vyslechnou jejich příběhy a mohou s nimi trávit čas i mimo středisko. Uprchlíci se tak mohou seznámit s tím, jak skutečně vypadá křesťanství a křesťané, v muslimských zemích se většinou dozvídají zkreslené informace o naší víře a chování běžné v sekulární Evropě mylně považují za křesťanské. S některými uprchlíky zde Bůh jedná tak, že v Athénách odevzdají svůj život Ježíši. Pro hledající i nově obrácené pak jsou podle potřeby ve středisku organizovány skupinky biblického studia a mají možnost navštěvovat některý z místních perských sborů.

Markéta se těší, že kromě výše zmíněného bude moci sloužit i perskými chvalami, které si za doprovodu kytary rády nejen poslechnou, ale často i zazpívají také muslimské ženy. Ve středisku bude moci díky hlubšímu studiu perštiny vypomáhat s tlumočením z angličtiny a také má na srdci se osobně věnovat čerstvě obráceným ženám, aby mohly růst ve víře a zbavovat se nepravdivých pohledů na sebe, Boha, a další oblasti, které si nesou z islámu.

Přiveď mezi nás tu smutnou paní

Omonia

Omonia

Z Atén píše naše misionářka „Markéta“:

Je sobota brzy odpoledne a já s kytarou na zádech vystupuji z metra na Omonii, takovém athénském Václaváku. Mám namířeno na skupinku pro persky mluvící ženy z různých sborů, kterou máme jednou měsíčně. Víkendový dav lidí proudících z metra je o něco mírnější než ten všední, i tak ale zvonící telefon nechávám v kapse a zmeškaný hovor řeším až stranou ruchu venku. Cameron, s níž skupinku pořádáme, mě prosí, zda bych cestou vyzvedla jednu její íránskou studentku angličtiny, kterou pozvala. „Zatím není křesťanka, ale myslím, že by jí to prospělo. Řekla jsem jí, ať čeká před Hondos centrem: Jmenuje se Mína.“ To je místní obchoďák a zároveň orientační bod a místo k setkání, ne tak vznešené jako naše jezdecká socha svatého Václava, ale stejně dobře sloužící. Více

A mohla bych si tu knihu vzít domů?

perska bible1

Perská Bible

Z Atén píše naše misionářka mezi uprchlíky „Markéta“:

Po delší době mířím s pár dalšími na moje oblíbené náměstí Victoria. Po cestě mám vzácnou příležitost si popovídat česky, protože tentokrát se mnou vyráží krátkodobý tým z mého pražského sboru. Je chvíli před polednem a já se bojím, jestli tam teď vůbec někdo bude. Původně jsme plánovali jít až k večeru, kdy je tam více lidí, ale ve středisku se hodilo, abych tam vzala český tým teď.

Na první pohled to nevypadá nijak slibně, alespoň si bez problému můžeme zabrat lavičku ve stínu. Více

Na Victorii

Victoria_square_Athens

Victoria Square

Své zážitky ze služby uprchlíkům v Athénách sdílí naše misionářka „Markéta“:

Tentokrát na náměstí Victoria čekám na Annu Marii, moji milou napůl řeckou spolubydlící, s níž jdeme navštívit afgánskou kamarádku Hamíde. Rozhodla jsem se zkrátit si to čekání trochou hraní na kytaru, když už jí s sebou mám. Svítí slunce, ale už není vedro, takže je příjemné si sednout na lavičku někde uprostřed, kde je zrovna volno. Všechny ostatní jsou totiž obsazené.
Naladím kytaru a nejprve hraju jen tak, co mě napadne: různé chvály slovensky a česky. Baví mě, jak hudba proměňuje atmosféru prostředí, a pozoruji, že si to lidé kolem docela užívají, i když z toho, co zpívám někdy nemohou rozumět jedinému slovu. Více

Skoro poslední návštěva u afghánské kamarádky

acropolis_temple_parthenonO svých někdy těžkých dilematech píše naše misionářka mezi uprchlíky v Řecku „Markéta“:

Jedno odpoledne před pár týdny jsem seděla naproti své afghánské kamarádce ve skromně zařízeném pokoji jejich pronajatého bytu. Parvín na mě soustředěně hledí a snaží se opakovat údaje, které slabikuji z bulharštiny. Držím v ruce cizí občanku a hlavou mi víří hejno otázek. Co kdybych to byla já, komu na dovolené ukradli doklady a převaděči je za balík eur prodali zoufalé rodině uprchlíků, co se chce za každou cenu dostat z neoblíbeného Řecka do vysněné destinace Německo? Více

Řecko: přestupní stanice

acropolis_temple_parthenonZ řeckých Atén píše naše misionářka mezi uprchlíky „Markéta“:

Tady mezi Peršany v Řecku si nikdy nemůžete být jistí, co bude za týden, za měsíc… Jedna věc je kultura. V té řecké i perské to funguje tak, že když si s někým domluvíte setkání či návštěvu, znamená to, že k tomu možná dojde, nikdy takové domluvení ale není příliš závazné. Zrušit něco pár hodin předem nebo prostě nepřijít není nic zas tak zvláštního. Musím říct, že se v tom stále necítím ve své kůži, i když už mě to nepřekvapuje. Učím se tolik se nevázat na své plány a soustředit se víc na přítomnost: co mohu dát tady teď, těm, s kterými zrovna jsem. Více