Některé křesťanské organizace zveřejňují pouze zprávy o nových vítězstvích a průlomech. Jenomže reálný život misionáře v sobě zahrnuje také hodně těžkostí a bolestí. Naše misionářka „Markéta“ prožívá právě takový čas. Budeme vám vděčni, pokud na ni budete myslet ve svých modlitbách.
Zatímco pandemie a s ní spojené restrikce omezily službu celkově, mě se k tomu přidaly ještě zdravotní problémy. Během jarního lockdownu jsem persky mluvícím známým po celém Německu slíbila, že hned jak zase půjde normálně cestovat, zajedu je navštívit. To se mi ale bohužel nepovedlo, a zrušit jsem musela i dlouho plánovaný výjezd za přáteli na Lesbos.
Začátkem léta se mi výrazně zhoršily migrény, z občasných pár do měsíce se staly chronické, průměrně tak tři týdně. Většinu času je mi buď špatně nebo jsem hodně unavená, málokdy se cítím úplně normálně. Během podzimu jsem vyzkoušela řadu preventivních léků a absolvovala jsem zahraniční program na řešení migrén různou úpravou životosprávy, nic z toho bohužel nepomohlo. Teď čekám na kontrolu v Centru pro bolest hlavy, kde by mi snad mohli dát novou biologickou léčbu, která se nasazuje právě, když jinak nic jiného nezabírá. I tak jsem vděčná za všechny, kdo se za můj zdravotní stav už od pobytu v Řecku vytrvale modlí! Věřím, že to má smysl, i když zatím nevidíme výsledek. Do Vánoc jsem se dál snažila učit angličtinu i být v častém kontaktu s persky mluvícími co to jen šlo, ale často jsem musela domluvená setkání rušit.
Začátkem roku jsem probírala svou situaci s vedením svého vysílajícího sboru. Rozhodli se mi prodloužit podporu do června, ale ne jako podporu misie, nýbrž jako podporu mě osobně, abych nebyla pod tlakem, kolik toho zvládám. Za to jsem moc vděčná, stejně jako za další věrné přátelé, co se rozhodli pokračovat v podpoře i za těchto okolností.
Stále jsem v kontaktu s pár persky mluvícími ženami, pomáhám v případně potřeby s tlumočením a s jednou čerstvě obrácenou Íránkou dělám online kurz základů křesťanství. Je mi velkým povzbuzením, když vidím, jak roste ve víře a jak k ní některá témata mluví. Také mám radost z nedávno proběhlého Kurzu o misii a z jeho účastníků, kteří mají na srdci podporovat misionáře nebo sami časem odjet. Bylo milé nejenom předávat zkušenosti a slyšet příběhy dalších misionářů, ale právě i setkávání se se skupinou podobně zaměřených lidí.
Jak jsem zde psala po návratu z Řecka, spolu s Davidem S. (NF Nehemia) jsme začali pracovat na české knize i misie pro českou církev. Před zhoršením svého zdravotního stavu jsem stihla udělat pár rozhovorů s misionáři a napsat pracovní verzi prvních dvou kapitol. Po několika měsících, kdy rozdělaná kniha ležela u ledu, se dalšího psaní ujala má kamarádka Eliška (NF Nehemia), která se kvůli koronavirové situaci ocitla zpět v ČR. Jsem moc vděčná, že Bůh poslal někoho, kdo v tomto projektu pokračuje.
Mám na srdci v budoucnu znovu vyjet někam, kde je větší koncentrace persky mluvících, jakékoli další kroky tímto směrem ale bude možné dělat až se zlepší jak situace kolem koronaviru, tak i mé zdraví. Nevím, kdy ani jedno z toho nastane, ale věřím, že si Bůh i tento čas použije. Povzbudil mne obraz, o kterém mluvili v prvním díle série o nevyslyšených modlitbách. Během strom je během zimy holý, navenek není vidět život ve formě listů, květů či ovoce. Přitom ale jeho kořeny v té době rostou hlouběji.
„Markéta“
Poslední zprávy od „Markéty“: